grangerova

Nejsem si jistá, o čem Spolu a hladoví měli být. O jídle? O cestování? O výchově? O Hejlíkových? Ať už to mělo být cokoli, dolů to sráží topornost a neautentičnost ústřední dvojice. U teenagerky Kláry by to člověk ještě pochopil, u herce Hejlíka už ne. Chtělo by to více jídla a méně rodinných dialogů o ničem. Za vizuál, pěkné záběry a několik užitečných tipů dávám půlhvězdu navíc, tedy výsledných 2,5*.

Obrazově fascinující, obsahově absurdní. Choreografie všech scén a pohybů nasnímaná až s chirurgickou přesností, ale celou dobu jsem měla pocit, že sleduju horor o strašidelném domě, na jehož konci někdo umře strašlivou smrtí…well. Mnoho corgiů pro nic.

Smála jsem se, ale nejsem na to moc hrdá. Mimořádná událost je (záměrně) absurdní fraška s archetypálně karikaturními postavami (přičemž třeba ta Götzova je dosti otřesná), která umí být třeskutě vtipná, ale taky vám z ní je někdy třeskutě trapně. Úplně navíc jsou potom narážky na rádoby aktuální “české reálie” (hamáčkovské svetry, bába pod kořenem, Balda), u kterých divák za pět let nebude mít tušení, co měly znamenat, stejně jako je zbytečná fejková kancelář Blaník Roberta Mikluše a Václava Vašáka. Vlastně bych se moc ráda podívala na Havelkův němáč, ve kterém je pouze Václav Kopta honící vlak jedoucí pět kilometrů v hodině, s průstřihy na otce cyklistu funícího do kopce a jelena s puškou. S perfektní hudbou Martina Hůly a skvostnými záběry Martina Štěpánka by to mohlo být geniální.

Je škoda, že skutečnou Georginu jsme zjevně viděli až v nepovedených záběrech a potitulkových scénách. Jinak tahle docu mini série totiž představuje velmi kontrolovanou paní, o které se člověk dozví jen to, že do práce jezdila autobusem a z práce se vozila v Bugatti.

Zdlouhavý, nudný a od reality úplně odtržený film, jehož úděsnost ještě podtrhuje rádoby dramatická hudba, která podkresluje snad každou scénu. Velké “finále” bylo snad to nejabsurdnější, co jsem za dlouhou dobu viděla. Nerozumím, proč přesně tohle natáčení Plodková, Podzimková nebo Novák podstoupili.

Nevím, nakolik bych Víkend na chatě označila za komedii (a rozhodně bych se jí jako komedii nepokoušela prodat divákovi). Když ale odhlédnu od téhle škatulky, vidím velmi dobrý konverzační kus s perfektní kamerou a hudbou, u kterého by byl spokojený i Jára Cimrman, protože ono to prostě opravdu bylo “jako ze života”. Chata samotná pak dostává deset hvězd z deseti.

Velmi subjektivních pět hvězd, ale já jsem se bavila, jako už dlouho ne. I přes svou značnou délku House of Gucci nenudí, Adam Driver je jako vždy perfektní a Lady Gaga se na příštích Zlatých glóbech může zvesela vysmát Leonardu Dicapriovi.

Milá vánoční pohádka se sympatickým hlavním hrdinou, excelentní Maggie Smith, roztomilou myší a moc pěkným vizuálem. Zajímalo by mě, jestli tady v Česku konečně pochopíme, že každá vánoční pohádka nemusí nutně obsahovat princezny, prince, čerty a draky a natočíme konečně něco svěžího, nového a aspoň z půlky tak dobrého, jako je Chlapec, kterému říkají Vánoce.

Free Britney is back a s koncem jejího nuceného opatrovnictví přichází několik různých dokumentů, přičemž tenhle od Netflixu si nestojí vůbec zle. Že chybí výpověď druhé strany? Možná ano. Ale hluboce pochybuji, že se ke kauze někdy její rodina nebo “opatrovnický tým” vůbec vyjádří. A upřímně, možná by skutečně měli raději mlčet. To, že dospělá pracující žena nemůže rozhodovat ani o základních věcech, za to ale může sloužit jako dojná kráva pro své rodiče a jejich tým, je odporné a zvrhlé. Mimochodem, americký systém opatrovnictví a možnosti jeho zneužití jsou scary af.

Oproti prvnímu dílu nastalo rozhodně zlepšení, které přikládám příjezdu rodiny Krausových, vždycky excelentní Janě Plodkové a jejím zásobám vína. Jen Holub a Nesvačilová jsou pořád mimořádně přehnaní a otravní, bohužel.