movie

Hodně slabá situační komedie, kterou jsem si pustil při pokusu uctít památku Robina Williamse, ale moc se to nepovedlo. Z celého snímku je znát, že si Harold Ramis a Williams jen chtěli udělat výlet na Karibik a absence scénáře je tak zjevná, až to bolí.

V případě FLESH+BLOOD ani nevím kde začít, tak to vezmu zkrátka. Bohovsky natočená středověká antihrdinská antiromance, která mě nenudila ani na minutu. Podvratný Verhoevenův scénář, který si rozhodně nebere servítky, výborná a velmi nápaditá režie, famózní Rutger Hauer, který nemá problém se ve svoji roli pořádně vymáchat. Klobou dolů před Verhoevenem, takhle má vypadat vstupenka do Hollywoodu.

Coscarelliho silně nadhonocené béčko, které padá s banálním scénářem a absencí jakýchkoliv drastičtějších prvků (a víceméně i dramatických) a svojí bezzubostí se nedá klasifikovat jinak než family friendly TV film. Za vidění stojí jen kvůli Lanci Henriksenovi anebo pokud potřebujete ultimátně "vypnout".

Keitel jede. Odpudivej výkon antihrdiny, co vlastně není ani klasickým newyorským bouchačem, ale jen vyhaslou troskou. Zajímalo by mě, jestli to Keitel zahrál všechno na střízlivo.

70% Škoda, že ze scénáře Johna Miliuse zbylo zhruba nějakých 60%, bezpochyb je to právě to, co tomuhle antiwesternu chybí. Každopádně doporučuju. Dobře nasnímaná divočina, perfektní atmosféra a štramácky zarostlý Redford to táhnou do červené.

Fellini mi už přes práh nesmí.

De Palmův režijní masterpiece s vynikající Sissy Spacek v roli Carrie. Nadčasová záležitost o člověku, kterému není dáno žít na tomhle a ani s tímhle světem.

70% Schrader na to jde bez okolků a po vzoru Roberta Bressona i velmi minimalisticky, žádné extra křoví a vše servíruje velmi přímočaře. Calvinista George C. Scott se donekonečna probíra pornoprůmyslovou špínou aby došel zadostiučinění v posledních pár minutách snímků s až katarzním vyustěním, které podtrhuje skvělá hudba Jacka Nitzscheho (ten chlapík byl třída). Ve spoustě scénách jsou znát i vlivy z dospivání Paula Schradera v silně věřící rodině (např. scéna, kdy otec vypíná TV a nadává na brak v ní -- Schrader měl styk s tv / kinem zakázaný a první film viděl až v 17ti letech).

Hodně minimalistický Bresson. S filosofii hlavní postavy (Martin LaSalle) se nemůžu úplně ztotožnit (produktivní chlapík, který věří, že část populace se musí živit zločinem a on patří k ní), když k tomu přidám hodně vyprázdněné herecké výkony (kde právě LaSalle s jeho camusovskými cancy patří k nejslabším) tak to zachraňuje už jenom krátká stopáž. Z úcty k Bressonovi a velmi dobře natočeným kapsářským scénám dávám za tři.

BODY HEAT si vykládám jako příběh nenaplněné romance. Film, po kterém se mi špatně usínalo a špatně vstávalo. William Hurt (ve svoji druhé filmové roli) a Kathleen Turner (ve své první) naprosto vládnou.