Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný
  • Pohádka
  • Drama

Recenze (370)

plakát

Případ pro malíře (2015) (TV film) 

Asi jsem ve výhodě, že neznám knižní předlohu, protože tak, jak jsou detektivky natočeny, mě baví. Z Viktora Preisse vyjadřuje tak neskutečná lidská pohoda a smír, že bych se mu, být vrahem, asi hned přiznala. S Matáskem tvoří zajímavou a řekla bych i harmonickou dvojici. Detektivka je klidná, neuspěchaná, nabízí více variant vyšetřování (nejsem moc fanouškem Colomba, kde vrah je první, co divák pozná). Konkrétně v tomto díle pro mě bylo odhalení vraha skutečným překvapením. K tomu dobrý výběr herců v ostatních rolích, nerušívá hudba, pěkné záběry, žádné dech beroucí masakry. Oddychovka, pohoda.

plakát

Cvrček a pavouk (1978) 

Cvrčka naprosto chápu, udělala bych pavoukovi totéž. Cvrček a Pavouk je můj nejoblíbenější díl ze série. Krásná animace, prima hudba, kvalitní horor a dobrý konec.

plakát

Česká mše vánoční (2007) 

Vánoce takové, jak je vnímalo několik posledních generací (než je převálcoval Santa, sobi a blikačky), utvořil Josef Lada. Pohledy, Vánoční kolekce, betlémy, knížky, filmy, balicí papír......poetika, klid, nádhera. Na filmovém zpracování mi vadí počítačové triky. Tak nějak mi tam nesedí. Klasická animace by mi byla bližší, kouzelnější, méně komerční. Jinak hudba v sepětí s Ladovými obrázky je kouzelná. Pouštíme každoročně při rozbalování dárků.

plakát

Decibely lásky (2016) odpad!

Chápu, že Filip Cíl je možná, vzhledem k svému věku peněz potřebný, možná i mladicky nerozvážný, ale to, že se uvolil účinkovat v tomto škváru snad hraničí až s obyčejnou hloupostí. Myslela jsem, že nejhorší jeho role byla agitační pohádka Dilino a čert, ale Decibely lásky překonaly mé nejčernější filmové můry. Tak moc jsem ho měla jak nadějného herce ráda...... A když tak sleduji běžnou zahraniční filmovou tvorbu a dokonce i ve filmech pro děti už všude hrají hudbu 21. století, stydím se za nás Čechy, že naše filmy stále ještě doprovází cirkusácko dechovkový kolovrátek se stupidními texty.....a že ho snad pokládáme za stále aktuální a moderní. Jak to, že se smějeme Ženě za pultem a Okresu na severu a zároveň uctíváme Michala Davida????? Jak nemám vulgaritu na internetu ráda, z tohoto díla je mi na zvracení.

plakát

Letadla 2: Hasiči a záchranáři (2014) 

Vzhledem k totálně mužskému zaměření mého dvouletého syna jsem nucena sjíždět i díla, ke kterým bych se jinak nikdy nedostala. K Letadlům - Hasičům (obdrženým v síti Albert za nákupy plín) jsem přistupovala s despektem a očekáváním trpěné nudy. Nekonalo se. Docela milé překvapení. Nejedná se, samozřejmě, o veledílo, ale pohádka je přiměřeně akční, neskrývá se v ní žádný záporák - agresivní zabiják, po němž by dítě v noci trpělo noční můrou. Naopak, jediný záporák - totálně tupý, ješitný a snobský vysoce postavený úředník v ředitelské pozici evokoval, bohužel, životní realitu a pohádkově, byť nereálně, špatně dopadl. Taky to dětem ukazuje roztomile nenásilnou, i když zromantizovanou formou práci záchranných složek. Animace mi nevadí a hudba AC/DC při požárním zásahu, mě vyloženě potěšila.

plakát

Případy 1. oddělení - Informátor (2016) (epizoda) 

Čím dál lépe. A baví mě obsazování méně známých oblastních herců a neokoukaných tváří do vedlejších nebo epizodních rolí, je příjemné vidět, kolik dobrých herců máme, protože i ti neznámí skvěle stačí a sekundují těm hlavním, slavným. Tento díl má v sobě zachycenu dost depresivní temnotu i díky skvělé kameře a záběrům takového toho poslední dobou obvyklého podzimně nezimního počasí. Těším se na další.

plakát

Případy 1. oddělení - Slepý svědek (2016) (epizoda) 

Na pokračování seriálu jsem se opravdu hodně těšila a rozhodně mě další díl nezklamal. Jediné, co mi po tomto díle zůstává ležet v hlavě je postava šéfa mordparty, Korejse.........vzhledem k celkové autenticitě seriálu doufám a pevně věřím, že aspoň tato postava je filmovou nadsázkou. Protože mělo-li by se jednat i zde o realitu, Bůh nám buď milostiv, pokud nám na místech policejních šéfů "pomáhají a chrání" takovíto ješitní, mstiví a neschopní blbečci. Asi mi bude v příštích jiných rolích Miroslava Hanuše docela na překážku, zlomit k němu odpor:-).

plakát

Kouzla králů (2008) (TV film) odpad!

Strašné. Nebudu hodnotit celkový blábol u něhož mi asi ze všeho nejvíc vadí, že se ho dopustil tak šikovný a zkušený pohádkář, Zdeněk Zelenka....no i mistr tesař.....Takže jen krátce, co mi nejvíc utkvělo : otřepaná dvojice Abrhám - Šafránková, která jinde umí zahrát naprosto neotřepaně, se zde potlouká a neví co s blbě napsanou rolí. Princezna, krom toho, že hraje jak vytesaná z kamene, fi ftrafně flape na jafyk a její nápadník mluví tak, že v dřívějších dobách takového herce prostě někdo fundovaný předaboval, aby to diváka hodinu a půl netahalo za uši. Zlá Jitka Schneiderová se svým hysterickým smíchem velmi nepříjemně přehrává a Martin Dejdar v pohádce předvádí asi tak kvalitní výkon, jako když uvádí na sjezdovce v Deštném slavnosti Rampušáka - za což se na něj nezlobím, protože kde není ani scénář ani režie, ani casting, který by obsadil herce, jež by mu nahráli, zůstáváme skutečně u toho Rampušáka s pivem a párkem na tajícím sněhu. Tečka na konec je přeslazeně muzikálově romantická píseň při titulcích a fakt, že k ní složil text Fanánek mě vede k domněnce, že to z jeho strany musela být dost blbá kanada. Nikdy více, příště přepínám jinam.

plakát

Lucie 2014 (2014) (koncert) 

Jsem asi skalní. Nebo aspoň tak - s Lucií jsem vyrůstala od sedmé třídy, kdy mi taťka propašoval ze služebky v Maďarsku dvojče a já si z rádia nahrála na emgetonku první písničku - Lucii. Putovala se mnou přes střední školu, začátek cédéček, na vysokou.....Časy se mění, dnes už je poslouchám s dcerou, teda občas, trochu s nostalgií, trochu se smutkem, že kdysi se u nás taky uměly dělat neblbý rockový písničky. U koncertu právě sedím a dala bych i pět hvězd - ale jednu ubírám - je mi z toho rozporuplno. Hudba skvělá, profesionální, efekty bez kazu, všem to sluší, na všech jednotlivě je vidět, že je to snad i baví........ale kdyby mezi jednotlivými účinkujícími postavil takové ty boxy, co jsou v hřebčíně mezi koňmi, možná by se nic nezměnilo. Ta nekomunikace je šílená. Nevím, jestli spolu v době natáčení nemluvili, nebo jestli mají co dělat, aby to uhráli (taky jsem si nějakých 15 let na podiu odkroutila a chápu, že je to nápor), ale nemá to v sobě radost. Takovýto koncert jsem kdysi zažila v Praze na Manic Street Preachers. Mlhavě si pamatuju skvělou hudbu, ale citovou nudu. Škoda.