Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 766)

plakát

Sobík (2024) (seriál) 

Hodně nápadité a zřejmě to díky tomu vyhrálo cenu za nejzajímavější námět posledního měsíce na Netflixu. Sobíka je totiž všude plno. Zároveň ale také skákající mezi žánry tak výrazně, že to námět nakonec i vytrestalo. Z podstaty věci se totiž jedná o drama o stalkingu. Jenže se do toho fušuje životní příběh jednoho zoufalce, který vměstnal znásilnění a drogy do nejzajímavější epizody celého seriálu, která ale zároveň se samotným dějem nemá nic moc společného. Zbytek se pak dost opakuje a dokud nedojdete k finální katarzi v posledních minutách poslední epizody, zjistíte, že se tu hlavní postava pořád plácá ve sračkách a vlastně z nich ani vylézt nechce.

plakát

Ženy a život (2022) 

Další z řady typických českých komedií, které jsou hrozné, ale lidé je zřejmě milují. Tak moc, že jsou několik dní za sebou mezi nejsledovanějšími filmy na Netflixu. A nebo je to jistá sebetryzna našeho národa. Ostatně jako v mém případě, kdy jsem si film se zájmem taky pustil. Slavného tenistu Koháka totiž nevidíte každý den. Ale vtipné to stejně moc není.

plakát

Antracit (2024) (seriál) 

Atmosféra legendárních mysteriózních Purpurových řek se tu mísí s takovým, dnešním young adult hororem, kde hned v prvním díle Vám vysvětlí, proč je francouzská mládež napříč Evropou nejméně oblíbená. Na hlavní postavy si ale ve výsledku docela zvyknete, a to i přesto, že jsou střelené, divné a ulítlé. A navíc dojde i na naprosto zbytečnou gay scénu, která by asi v podobně laděné hororové kriminálce západního charakteru chybět nejspíš už ani nemohla. Pro tu atmosféru, perfektní prostředí alpského podhůří a zajímavý námět ale stojí za to tenhle seriál zkusit. Dokonce bych i řekl, že to má na úkor žánru docela solidní finále. Pokud tedy víte, do čeho jdete, musíte být spokojeni.

plakát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) 

Star Wars variace na obilný program sovětské pětiletky. Humus a Snyderovo filmařské dno. Jediné plus je záporák Ed Skrein, který jediný se s tou rolí záporáka nesral a je to fakt humusák. Vzít zemědělcům obilí, to je v epickém sci fi fakt hnus. A ano, od prvního dílu se to vlastně příběhově vůbec neposunulo.

plakát

Nádherná hra (2024) 

Jednou za čas se na Netflixu objeví film, který je zde hodnocen spíš průměrně, ale já jsem z něj naopak nadšený. Stává se to málo, ale o to větší nadšení z podobných filmů mám. Jeden takový zážitek mi připravil film Nádherná hra. O mistrovství světa bezdomovců jsem neměl ani ponětí, ale tvůrci to tady napojili na různé smutné příběhy tak hezky, že na to byla od začátku do konce radost koukat. Navíc Bill Nighy v roli trenéra byl prostě boží.

plakát

Rozhovor dekády (2024) 

Je to přesně to, co si pod tím představíte – příběh rozhovoru, který na britských ostrovech opravdu může být považován jako rozhovor dekády. Takže jednoznačně anglické téma a pro ostatní spíš zajímavý pohled na žurnalistiku a jednu dobře odvedenou práci. Ale bez napětí a nijak zásadních hereckých výkonů.

plakát

Slzotvůrce (2024) 

Kolem tohoto filmu jsem na Netflixu neustále potichu našlapoval. Nezdálo se mi to, vypadalo to hrozně už v té aplikaci. Jenže jsem nějak měl pocit, že kombinace fantasy, drama a romantický nemusí být úplně shit. Dokonce i první scéna mi přišla docela dobrá. Taková stylovka s dobrou epickou hudbou. Jenže když se rozjedou cukrkandly a vztahy jak ze Stmívání a původně zajímavý hudební námět slyšíte už po sté v další z mnoha přecitlivělých scén, musí Vás to zákonitě začít pekelně srát. Každopádně dobře, svoje diváky to asi mít může. Hlavně teda dnešní citlivou generaci. Jinak nechápu, na koho jiného tu tvůrci cílí. Slzotvůrce je totiž hrozná sračka. Dlouho mi u filmu nebylo tak trapně.

plakát

Hunger Games: Balada o ptácích a hadech (2023) 

Zřejmě unikát. Málokdo si totiž po filmové sérii, která obecně vzato měla kvalitně sestupnou tendenci, dovolí po několika letech do tohoto světa opět vrátit formou prequelu. A ten natáhnout takřka na tři hodiny čistého času. Výsledek je ale překvapivě dobrý. Asi je velká výhoda Francis Lawrence. Přesně totiž věděl, co natočit a jaké mantinely filmu nastavit. Délka je totiž ve výsledku problém nejmenší. Celé to má super atmosféru, pracuje to hodně s detailem a všímavý divák co má sérii Hunger Games nakoukanou a v oblibě, tu narazí na celou řadu zajímavých narážek. Ke konci to sice trošku ztrácí dech a zbytečně se to komplikuje, ale finální scéna adekvátně překvapí. Takže ve výsledku dobrý. Spíš hlavně pro nadšence série, než pro diváka neznalého, ale proč ne. Když to tvůrcům někdo finančně odklepl…

plakát

Láska přes zeď (2024) 

Romantická komedie založená na úplně totálně debilním námětu. Jenže v hlavní roli máte etalon španělské krásy – Aitanu a celé to má takový nádech fantaskní romantiky, že slabší romantické povahy (v dobrém slova smyslu) to Španělům slupnou jak malinu.

plakát

Je to na tobě (2024) 

Zde jsem, jakož již pravidelně, Polákům věřil, aniž bych se podíval na jakékoliv recenze. A to se mi u nich po delší době vymstilo. Poláci tu totiž natočili romantickou komedii se všemi těmi vymoženostmi obecně neurážlivého filmu pro masového diváka po vzoru nás, Čechů, kteří se v podobných trapných a jednoduchých filmech, vyžívají.