yrwen

Když se kouknu na skupinku vězňů kolem Reda (Morgan Freeman), tak nevidím vyvrhele a padouchy, ale vidím muže, kteří jsou uvnitř velcí dobráci. Bohužel život není med a tak během chvíle skončí na doživotí v base. V průběhu filmu vidíme neskutečnou proměnu odsouzených, kteří jsou nejprve zoufalí a ztracení, ale postupem času se začlení, mají práci, najdou si přátele a když se v tom naučí trochu chodit, tak vidíme, že jsou vlastně "šťastní" a čím déle tam jsou, tím méně se jim chce ven, protože zatímco společnost jde neustále kupředu, oni stojí furt na tom jednom místě. Když jsou teda po 40 letech předčasně propuštěni, tak zjistí, že jsou ve světě, který neznají, kde jsou sami, nemají zastání, nemají jistotu. Z jejich pohledu všechno ze dne na den ztratili a kvůli tomu šoku se spousta z nich rozhodne zabít. Zkrátka je jedno, jak dlouho jste ve vězení. Když vylezete ven, jste pro lidi stejná zrůda jako před nástupem trestu a velmi těžko hledáte pomoc a zastání. Ve filmu je i pár absurdních momentů, kterých si jde snadno všimnout, ale vůbec to nekazí kvalitu snímku a všechny myšlenky jsou zde precizně zpracovány.