reky

Výborný koncert, ktérému ještě přidává netradiční místo jeho konání. I tak bych ze stejného turné doporučil spíše záznam Delicate Sound Of Thunder obsahující o něco delší setlist.

Záznam koncertu z turné k albu A Momentary Lapse Of Reason. Pink Floyd dokazují, že i bez Rogera Waterse to jde. Show sice ještě není tak velkolepá jako při turné k následujícímu albu, přesto se jedná o vynikající zážitek. Setlist je poskládán z písní nacházejících se na tehdejším novinkovém albu, nechybějí ani léty prověřené stálice. Snad jen ta Terminal Frost schází

Po trochu rozporuplném koncertu z Paříže v rámci Exciter tour se jedná o návrat do první ligy. Dave Gahan od té doby zlepšil svůj vokální projev a i setlist pokládám za lépe vybraný, je jen škoda, že Shake The Disease nebyla odehrána v klasické verzi s Davem u mikrofonu, takže doufejme, že to třeba "depešáci" příští rok napraví.

S časovým odstupem snižuju hodnocení z původních 5*, o kterých sem lehce pochyboval už po loňské návštěvě kina. Poté, co jsem film viděl ještě asi 3krát na DVD, už mě zdaleka nebere tak jako poprvé. Jistě, Joker je jedna z nejzajímavějších a nejlépe zahraných postav minimálně posledních několika let, ale jenom díky němu hvězdičky přidávat nebudu. Kladem filmu jsou všechny scény, ve kterých se Joker objevuje. Diváka (alespoň mě) odpoutal od sledování titulků či čehokoliv jiného. A právě on dost zvedá první polovinu filmu, která zdaleka není dokonalá. Pasáž v Hongkongu je totiž podle mě naprosto zbytečná a má asi předvést pouze nové Batmanovy hračky. Kdyby se Nolan na tuhle část vykašlal a více rozvinul jiné scény, případně části, byl bych mnohem spokojenější. Zvlášť to, co se odehrává přibližně v poslední třetině, si zasloužilo víc prostoru na úkor první poloviny filmu. Poslední část snímku začínající rozhovorem Batmana s Jokerem u cely je totiž suverénně nejzajímavější, stejně tak přerod Denta. Pokud bych to měl promítnout do hodnocení, tak první 2/3 filmu jsou za 4 a poslední třetina za 5*. Suma sumárum, film obsahuje několik výjimečných scén, jako celek však tak dobrý není. 85%

I když Dance Of Death řadím téměř na chvost diskografie kapely co do oblíbenosti, živé provedení se celkem vydařilo. Skladby z desky naživo fungují velice dobře, jeden příklad za všechny je monumentální Paschendale. Záporem DVD je zběsilý, až klipovitý střih, který přichází co pár sekund, takže je divák nucen během kytarových sól sledovat všechno možné, jen ne příslušného kytaristu. Bruce také nemá úplnou top formu, což je způsobené údajným nachlazením v době natáčení koncertu.

Jedno z nejlepších hudebních DVD vůbec a určitě nejlepší oficiálně vydaný koncert kapely, kterému by mohl konkurovat maximálně profesionální záznam z World Violation Tour, pokud by existoval. Kapela na vrcholu, přitom procházející nejhorším období za svoji působnost, zfetovaný Gahan jednou nohou v hrobě vydávající ze sebe naprosté maximum, že na jeho vokálním projevu není nic poznat. Úžasná scéna Antona Corbijna s velkými obrazovkami a nápaditými projekcemi, klávesový a studiový virtuóz Alan Wilder naposledy před svým odchodem ze skupiny. Jeho genialitu dokládá i to, jakým způsobem překopal v té době 10 let starou Everything Counts a udělal z ní úplně jiný, nicméně neméně vynikající song. Píseň má díky aranžím atmosféru, jak kdyby se mělo jednat o definitivní rozloučení kapely, čemuž přidává i to, že je zařazena na konec setu. Po tomto turné následovala dlouhá pauza a odchod Wildera, nad budoucností kapely se vznášel otazník. Naštěstí se Gahan dal do kupy a skupina jede dál, což je vzhledem ke kvalitám alb Ultra a Playing the Angel rozhodně dobře.

Ty 4* jsou za koncert, dokument do hodnocení nepočítám, protože už jsem ho viděl hodně dávno a vim, že mě to tenkrát moc nebavilo. Koncert je to však dech beroucí, na kapelu, jejíž podiová prezentace se v té době v podstatě opírala téměř jen o osobu frontmana Davea Gahana, protože ostatní členové většinu koncertu trávili skoro nehybně za klávesami, přišlo téměř 70 000 lidí. Proč tedy jen 4*? Nechápu, proč není záznam úplný tak, jako je tomu na audio cd, takhle to má jen cca 50 minut, přitom ve skutečnosti hráli přibližně dvakrát tak dlouho. Druhý drobný nedostatek, který však jen potvrzuje výše vyřčené, spočívá v tom, že minimálně 80% času je v záběru zpěvák. Ne že by mi vadil, výkon předvádí skvělý, i přesto bych však uvítal častější záběr na ruce a tedy hru Alan Wildera tak, jako je tomu třeba na koncertním záznamu z Hamburgu 1985.

Jeden z nejlepších filmů, který jsem měl možnost vidět. Všechny složky jsou na nejvyšší možné úrovni. Pomalý tempo filmu neskutečně přidává na atmosféře, kdy se můžeme kochat každou scénou, každym záběrem a vychutnávat si různé hudební motivy, kterými je každá z postav vybavená. Těžko tady rozebírat všechno do podrobností, na to by ani vymezený prostor nestačil. Snad jen bych rád vyzdvihl výborné herecké výkony všech zúčastněných, krásnou C.Cardinale a především naprosto nadpozemskou hudbu, která je možná ve výsledku hlavní devizou filmu. Krátké doplnění - ten film je vynikající klidně i s dabingem a dalším aspektem, který ho činí výjimečným, je výborné vypointování každičké scény, je to jako by byl celý snímek složený z několika řekněme minifilmů: Úvod na nádraží, vyvraždění McBainů (ač je tato scéna po obsahové stránce celkem drsná, z hlediska formálního je natočena geniálně), příjezd Jill, Cheyenne s Jill, atd., atd. Jednoduše - nejfilmovější film.

Spolu s T-2 další z výjimek potvrzujících pravidlo o slabším pokračování, shodou okolností natočena také Cameronem. Oproti prvnímu dílu se dočkáme mnohem více akce, atmosféra a napětí však zůstávají. Samozřejmě ten pocit strachu z neznámého (a neviděného) již tento díl nevyvolá, což ale vůbec nevadí, všeho ostatního se divákovi dostává v míře vrchovaté. Mariňákům není možné nefandit, zvlášť, když sypou z rukávu jednu skvělou hlášku za druhou (Vasquezová, Hudson rulezz: "17 dní??!! Nechci malovat čerta na zeď, ale my nevydržíme ani 17 hodin!"). K tomu Michael Biehn, který se snad pro roli mariňáka narodil (T-1). Rozhodně doporučuji rozšířenou verzi, která nabízí o cca 20 minut více materiálu, a nutno říci, že hodně zajímavého. Vývoj vztahu mezi Rippleyovou a Newt je pak mnohem lépe podložen a zároveň můžeme sledovat obyvatele na LV-426 dříve, než tam dorazí komando. Celkově vzato se jedná o film, který můžu vidět mnohokrát a pokaždé mě vezme. Jen se mi přibýbajícím počtem zhlédnutí - SPOILER - přestává úplně pozdávat ten natahovaný závěr, souboj s královnou je sice efektní, nicméně, proč ji Rippleyová neposlala na věčnost již v jejím hnízdečku dobře mířenou ranou z granátometu, mi zůstává záhadou. Stejně tak proniknutí mamá na Solaca je už trošku přitažené.