JirkaKohout

Rodilého Plzeňáka, či obyvatele Plzeňského kraje, musí tento seriál zklamat. Tak jako se to stalo mě. Když před lety ČT seriál upoutávala, těšil jsem se. A pak přišlo hluboké zklamání. Teď sleduji reprízu, jen proto, abych si připomněl, proč mne ten seriál tak zklamal. V první řadě vysvětlím, proč dávám dvě hvězdičky - jednu za to, že byl natočen seriál odehrávající se v Plzni a okolí, druhou obecně za úroveň díla, za úplný odpad je nepovažuji. Pominu teď hodnocení příběhů a jejich zpracování. Zaměřím se na to, proč mne seriál zklamal jako obyvatele Plzeňska. Jsou to detaily, které obyvatel jiného regionu možná ani nepostřehne, ale... Ale třeba typická plzeňská mluva, jako slůvka "copa", "tůto", "japa", "tuten". Ano, párkrát to zaslechnete, ale vyzní to nějak divně. Prostě to těm postavám nevěříte, tvůrci jakoby to do scénáře narvali šroubovaně, jenom proto, aby tůto na obrazovkách zaznělo. To je jedna věc. Další jsou lokace. Chápu, že ne všechno šlo natočit na Plzeňsku. Ale třeba vesnice v epizodě "Opožděná vražda" se natáčela v Kryštofově Údolí v Libereckém kraji. Přitom v Plzeňském kraji by filmaři jistě našli spoustu vesnic, do kterých by tento děj šel zasadit a obyvatelé by určitě rádi vyšli štábu vstříc. Prostě a jednoduše - na to, že se seriál jmenuje Místo zločinu Plzeň, je tam toho z Plzeňska zatraceně málo. Tuten seriál se nepovedl, jeslipa se někdy tuta naše veřejnoprávní televize pokusí natočit něco podobného, co by můj rodný kraj vyzdvihlo trochu více?

Pokusů natočit western se v české (československé) kinematografii objevilo několik. Některé zdařilejší, některé už méně. A pak přišel Vladimír Michálek se svojí adaptací Křižanova scénáře a ejhle, česká kinematografie má western par excellence. A ani se nemusí odehrávat na Divokém Západě ve druhé polovině 19. století, ale ve sluncem zalité moravské vesnici v době druhé světové války. A na rozdíl od klasických amerických westernů jde "Sekal" do hloubky, odkrývá ta nejtemnější zákoutí lidských duší a povah, odhaluje to zlé, co je v nás. Přitom si drží klasické schéma westernů - padouch terorizující vesnici, dobrák psanec, přišedší odkudsi, na kterém ve vsi vlastně téměř nikomu moc nezáleží, ale hodí se jim pro "špinavou" práci, houstnoucí atmosféra umocněná horkým vzduchem sálajícím ze země, napjatý děj směřující k finálové "přestřelce" - v českých luzích a hájích tedy nikoliv kolty, ale noži. Ale co je na příběhu nejděsivější? Bestie Sekal, který se vlastně chová tak, jak se selská vrchnost chovala k němu? Ne, jsou to bezcharakterní přizdisráčští pantátové, kteří se sami nedokáží postavit zlu, ale umí k tomu těmi nejšpinavějšími metodami přimět někoho jiného. Tak koho je tady vlastně třeba zabít?

Nemusím americké romantické filmy, až na pár výjimek. Jednou z nich je právě film Pod toskánským sluncem. Samotný příběh je celkem banální, takových podobných najdeme mezi romantickými komediemi spoustu. Jenže tady se zřejmě sešlo několik faktorů, kvůli kterým jsem si film oblíbil. Je to například fungující chemie mezi tvůrci a divákem (alespoň na mě to tak působí), je to určitě úchvatné prostředí Toskánska, kde jsem ještě nebyl, ale díky tomuto filmu jsem jej trochu poznal. Dalším faktorem je atmosféra, která z filmu a jeho jednotlivých postav a postaviček vyzařuje (ono to tak souvisí s už zmíněnou chemií). Film působí svižně, příjemně, prostě milá oddechovka, kterou vždycky rád uvidím. No ale to hlavní, proč mám tento film rád, je Diane Lane. Nějak jsem si tuhle holku zamiloval, líbila se mi i v řadě dalších rolí, ale tady, pod sluncem malebného Toskánska, je - kromě toho, že je to nádherná ženská -  prostě jedinečná, nepřekonatelná, prostě pro mne v životní formě.