Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (500)

plakát

Černá hodina (2011) 

Rusko asi taky chtělo svůj alien velkofilm. Přesně jak bych pak od filmu z východu čekal, jde o béčko kopírující slavnější a úspěšnou tvorbu kdečeho... Já zaznamenal Válku světů, Cloverfield, Predátora a snad i ten Den nezávislosti. Dalo se na to dívat, ale rozhodně to nebyla nějaká akční ani inteligenční smršť, co by mě zbavila vnímání všeho okolo. Postavy jsou neuvěřitelně hloupý a umíraj takřka hierarchicky. Od samýho začátku se ve filmu vyskytuje strašně moc wtf momentů a korunovala to poslední část filmu, kdy se holka po pádu do řeky najednou ocitne buhví jak daleko od ní, zatímco ostatní teprve vylejzaj z vody. Nevermore... Takovýhle filmy maj prostě jedinej účel - přilákat do kin co nejvíc tupejch adolescentů který uchvátí trailer a plakát. Jediný dvě zapamatování hodný scény byly hned na začátku, kdy bylo perfektně snímaný letadlo směřující do noční Moskvy, která byla mimochodem taky vidět, a potom invaze tisíců mimozemšťanů, který padali z nebe jak vyhořelý lampiony. To bych chtěl zažít... :D

plakát

Podivné dědictví (1972) 

Hill bez Spencera to je jako ryba na souši... Zahrál to s noblesou anglickýho džentlmena, přesně jak měl ve scénáři, ale vážně mi to bez Buda přišlo jak plácání se na suchu. A to příběh nese znaky takřka všech jejich společnejch filmů - je jednoduchej, záporáci jsou banda tupců a hromadný rvačky tu člověk taky postrádat nebude... Jen ty vtipný scény se tu opakujou tak dlouho až už nejsou vtipný. A Hill sám o sobě neni zas až takovej vtipálek aby stačil takovejhle komediální western sám vytáhnout na tu nejvyšší úrověň. Občas mi ten humor tady přišel dokonce až zoufalej, jako kdyby to tahali až z paty. 86 % je každopádně strašně moc, objektivně bych tomu nedal víc než 60...

plakát

Jump street 21 (2012) 

Nějak mi ušlo, co na tomhle všichni viděj tak novýho, revolučního. Dyť už to tu bylo tisíckrát... Dva blbci infiltrujou střední školu, kde frčej drogy, a to odstartuje proud americkejch houseparty a trapnýho teenagerskýho humoru, kterej skončí nejdřív vyhazovem a posléze povýšením, čímž si navíc režiséři otevřeli vrátka ke druhýmu dílu (já osobně doufám, že nevznikne). Jedinej, na koho se tu dalo dívat, byl Jonah Hill. Ač začínal právě v tomhle typu filmů, jde s každou další rolí herecky nahoru a právě při jeho scénách jsem se i zasmál. Ostatní herci, kromě Deppa samozřejmě, byli ale druhá a možná i třetí liga, v čemž se odráží i moje hodnocení.

plakát

Obhájce (2011) 

Ženský, vraždy a Lincoln, aneb jak může bejt právničina cool... Od začátku perfektně budovanej a komplikující se děj, kde nejsou zapotřebí žádný forenzní metody ani nadpozemská technika, strčí do kapsy kdejakou kriminálku. Vážně jsem po zhlídnutí Lincoln Lawyera zatoužil stát se právníkem. McConaughey byl v týhle roli naprosto ikonickej a všechny postavy uvěřitelný. Z filmu s parádnim plakátem se stalo jedno z největších překvapení roku 2011, který vybočuje z mainstreemu a jede si to svoje. O hudbu se navíc stejně jako v Drive postaral Cliff Martinez, kterej má tak na pažbě už druhej hodně výraznej zářez. K dokonalosti tomu chyběly možná nějaký silnější momenty, který by mě emocionálně poslaly do kolen, ale i tak jde o jeden z nejlepších filmů ze soudních síní, co jsem viděl...

plakát

Kovbojové a vetřelci (2011) 

Jako western ani jako sci-fi mě tenhle film moc nepotěšil. Napadli nás mimozemšťani a unesli nám lidi? Oukej, zapomeneme na všechny naše spory a půjdeme na ně. Je nás málo? Neee, připojej se k nám indiáni, který odjakživa hubíme, a taky banda loupežníků, která si sáhne do svědomí. Že na ně naše kolty a brokovnice nestačej? Ještě že máme toho Craiga, kterej je drsnější než šmirglpapír a má jejich zbraň. Že nevíme kde jsou? Je tu přece ženská z jinýho světa, která nám řekne všechno, co my ještě nevíme a se všim nám pomůže. Během boje mimozemšťani zabili desítky našich chlapů, ale nevadí, vypadá to, že je nás pořád stejně... A tak dál... :) Kovbojové a vetřelci jsou hodně nenáročnym kouskem, kterej kupodivu docela rychle uteče a zabaví. Chyby a nelogičnosti by v nich člověk ale našel i otočenej zády k televizi. Hold Hollywood nás krmí. Mezi kupou vězeňský kaše se ale objeví nějaká langusta nebo krevetka jen velmi zřídka a tohle rozhodně nebyla ona.

plakát

Po životě (2009) 

Vcelku prázdnej film, tenhle After Life... Jako kdyby sám režisér nevěděl jestli ho zkusit oživovat nebo už konečně nechat umřít. Chyběla tomu pořádná porce mystičnosti a tajuplnosti, protože sledovat jak si celej film Christina Ricci povídá s Liamem Neesonem o tom jestli je nebo neni mrtvá, bylo prostě málo. Kdyby se aspoň o něco pokusila, ale ona tam jen apaticky dřepí a čeká na svůj pohřeb. Justin Long, kterej byl marnej jak podle scénáře, tak i vlastnim výkonem, je zase vrcholně nesympatickej a béčkovej herec a definitivně poslal tenhle film do kategorie podprůměrnejch... Hororový tu taky byly nanejvejš dva momenty, takže převažuje vážně zklamání. Dvě hvězdičky dávám za poměrně slušnou konspirační teorii a za Christinu Ricci, která si tu opět kvalitně odehrála to svoje a jako bonus se ukázala jak jí pánbůh stvořil... :) Škoda, že u tohohle typu filmů nebejvaj moc propracovaný scénáře, tenhle by si ho totiž zasloužil. Nevyužitej potenciál z něj číší...

plakát

Prorok (2009) 

Oproti ostatním mafiánskejm filmům je tenhle dost specifickej. Nelze tu čekat nějaký nažehlený bossy a umělecký záběry. Prorok si na nic nehraje. Syrovost z něj jen číší a kamera, která hercům doslova dejchá na záda, ještě víc stísňuje prostory vězení, kde se z mladýho vykuka stává sebevědomej a cílevědomej kápo. Nedává to na sobě ale nijak najevo, spíš tu s každym hraje takovou psychologickou hru... Na jedný straně se pořád chová jak poddanej Korsičana Césara, na druhý straně si pomalu rozjíždí svůj vlastní byznys. Jediný mínus tohohle snímku spočívá asi v tom, že těch Korsičanů, Arabášů, Italů, dozorců a černochů je tam až příliš a dělá problém se v nich orientovat. Niels Arestrup jako César je ale nezapomenutelná a geniálně obsazená postava, možná dokonce mafiánštější mafián než byl Kmotr.

plakát

V jako Vendeta (2005) 

Idea je hodná zamyšlení, maska se stala symbolem užívanym i v dnešní době hojný nespokojenosti lidu s jeho demokratickejma vládama a pořád vzbuzuje spousty emocí, ale provedení pokulhává... Úvod sice dal vzpomenout na román 1984 od George Orwella, kde všechny vidí Velký bratr, potom se ale atmosféra vytratí a dlouho tomu filmu nevěřim ani nos mezi očima, natož nějakou totalitní atmosféru. V porovnání s např. Equilibriem je na tom Vendeta hodně mizerně. Věci se hnou kupředu až když Natálka procitne, ale i potom je to strašně nemastný, neslaný... Naprosto klíčovou se tak pro tenhle film stala myšlenka boje jedince proti totalitě a poměrně hluboký filozofování. Jeho ostatní stránky, a mám na mysli hlavně režisérskou a vizuální, ale absolutně propadly. V jako Vendeta mi nicméně na 150% utkví v paměti na hodně moc dlouho...

plakát

Diktátor (2012) 

Diktátor je nejlepší politickou a společenskou satirou od dob Borata. Sacha Baron Cohen tu vážně překonal jeho i sám sebe. Nebere si servítky absolutně před ničim a spoustu lidí by řeklo, že pomyslnou hranici společenský etiky mnohdy překračuje mílovejma krokama. Tuhle hranici má ale každej nastavenou jinak a já jsem se v kině fakt diktátorsky bavil. To, že Cohen je sám židovskýho původu a střílí tu teda i do vlastních řad z něj dělá člověka, kterej nepřekonatelně kombinuje nadhled se smyslem pro humor. Pod vztyčenym ukazováčkem domácí diktatury jsem byl sice nucenej dát místo pěti hvězdiček jenom čtyři, protože některý scény silně zavály trapností (např. ta kde si honí), ale jinak to je silně aladeen movie. Admiral General Aladeen nakládá všem a až na těch pár vyjímek to bylo vždycky aladeen... :))

plakát

Rozervaná objetí (2009) 

Moje první setkání s Almodóvarem a ne zrovna šťastný. Když pominu poměrně obyčejnej příběh o slepym záletníkovi, kterej je popsanej vejš v obsahu, nenabízí tenhle film nic extra. Kromě Penélope Cruz... S ní ten film stojí a padá. Nutno říct že padá právě když tam ona není. Vážně mě takováhle tématika neláká, takže o Almodóvarově kvalitě svědčí zejména fakt, že i přesto si mě dokázal udržet až do konce. Nijak mě to ale nezasáhlo a těžko by se mi to někomu doporučovalo. Jedna vlaštovka ale jaro nedělá a na Almodóvara si ještě někdy čas určitě udělám.