trepka

když Bůh metá blesky v hlavní síni, je lepší koupit karaoke a nemyslet na to

tohle bylo opravdu utrpení

Amélie je proti tomuhle vykrádačka bez nápadu. A vůbec mi nevadí, že je to "snové", není to totiž jako spousta filmů tohoto typu agresivně "duhové,pohádkové,puntíkaté" jako právě třeba Amélie.

Píchali by jsme si vitamín C, kdyby to bylo zakázaný. Tenhle film má úžasnej spád a je tak strašně stylově skotskej, že se z toho jako milovník Skotska můžu zbláznit. Edinburgh, skotskej přízvuk a ty ulice a tak, úplně z toho cítíte ten vzduch, co není nikde jinde.

Můžete na to koukat znovu a znovu a vždycky Vám dojde něco nového, čeho jste si předtím nevšimli. Takových filmů moc není...

soucitný výraz pokyvující Ester Janečkové mi připomíná jednu spolužačku na hodině chemie

tenhle film se vám rozkládá v hlavě pořád a pořád, nenechá vás usnout (zejména trpíte-li arachnofobií). a je to naprostá genialita, stejně jako Sametová extáze. Je to možná něco jako filmy z první republiky, prozradí to na dobu to hezké, a to ostatní zabalí tak, aby se vám to líbilo taky. pro mě asi nejzlomovější film, možná. a to jsem ho viděla jen jednou a Bob Dylan pro mě není někdo, koho bych musea poslouchat pořád dokola a byla z něj blázen. ale líbí se mi, že myslel :) a že byl tak trochu dekadentní? ať už to tolik omílané slovo znamená cokoli

nejzvláštnější film, jaký jsem kdy viděla. Příběh Jelizy-Rose, která lže hlavám panenek barbie, protože nikoho jiného nemá, mě prostě dostal. Výtvarná podívaná, která spoustu lidí znechutí, ale když se ponoříte do Jejích snů, pochopíte. Nebo možná ne.

moje pohádka na kterou koukám, když mi není dobře. je mi po ní líp :)

Asi jsem divná, ale mě se to líbilo víc než Kytice. Jediné co mi skutečně vadilo, byly ty doplněné rozhovory..."Tak zejtra na stejnym místě." "Přísahám. Přísahej taky. Dobře budu přísahat za tebe." atd... Mám ráda tu mírně kýčovitou představivost F.A. Brabce a tady to byl pro mě krásný zážitek.