rodo

Gattaca je moje nejoblíbenější sci-fi a je škoda, že je tento film tak opomíjen. Přesto si myslím, že kdo chce, ten si k němu cestu najde. Výborní Ethan Hawke a Jude Law, kterým sekunduje neméně výborná Uma Thurman, dokazují, že dobrá sci-fi nemusí být postavená jen na digitálních efektech a efektních akčních scénách. Více takovýchto filmů by neuškodilo.

Tak tohle je opravdová filmová lahůdka a mezi historickými filmy skvost. Co záběr, to obraz v galerii. Příběh, který je vyprávěn se sarkastickým nadhledem, je velmi pestrý a hlavní hrdina tak krásně rozporuplný. Stanley Kubrick tímto filmem dokázal, co moc režisérů neumí, a to dostat Vás do příběhu, jako byste Vy sami byli jeho součástí. Je to bezesporu můj nejoblíbenější historický film.

Nevím proč, ale tento film se mi líbí víc než Zelená míle. Nevím, čím to je, ale asi v tom hraje hlavní roli lidskost a naděje, která z filmu dýchá. Žádné zbytečné efekty a dějové kličky nekomplikují přímočarost sdělení filmu, kterým je, že člověk by neměl ztrácet naději ani v bezvýchodné situaci a lidskost by měla být vlastní každému z nás. A to není žádná fráze, tak by to prostě mělo být.

L ucBessonovké, E mocionální, O riginální, N eotřelé. Mladá Natálka už tady ukazuje, že z ní vyroste skvělá herečka. Vztah mezi mladým děvčetem a chladným zabijákem je naprosto geniálně naservírován a Gary Oldman je třešničkou na dost chutném dortu. Luc Besson prostě uměl natočit fajn filmy. Bohužel musím mluvit v minulém čase, protože v poslední době už to není ono. Kvalit Leona, Brutální Nikity, Magické hlubiny a Pátého elementu jeho posledních pár kousků nedosahuje.

Donnie Darko je náplast na moji filmovou duši. Celý film jsem shlédnul s příjemným pocitem, že koukám na jeden z nejvýjimečnějších filmových zážitků, a konec mi to svým završením potvrdil. Závěrečná pointa mi sice docvakla až po chvilkovém zamyšlení, ale rozhodně si nemyslím, že by byla nejednoznačná, jak naznačují některé zdejší komentáře. Myslím, že indicií je ve filmu dostatek, aby se člověk chytl. A jsem moc rád, že režisér Kelly nevysvětluje, ale nechává diváka přemýšlet. K dokonalosti filmu pomáhá i naprosto výborný herecký výkon Jake Gyllenhaala, kterého mám právem ve svém TOP 10 nejlepších herců. A právě teď přidávám Donnie Darka do svého TOP 10 nejlepších filmů, kam také patří!!!

Velmi silné drama s neuvěřitelnou gradací až do úplného vyvrcholení, které jsem musel vydejchávat až do konce titulků. To dělá z tohoto filmu jeden z mých největších filmových zážitků poslední doby. Závislost na drogách či jiných návykových látkách je už sama o sobě silným tématem, a když se do zpracování takto ožehavé látky pustí filmový mág Darren Aronofsky, je jasné, že vznikne něco opravdu výjimečného. Requiem za sen je o mnoho přímější a pochopitelnější než Aronofského Fontána, a tím je i stravitelnější pro běžného filmového diváka. Přesto množství střihů a depresivních okamžiků může přivodit některým lidem až pocit nevolnosti. Ale já si myslím, že právě to je cílem filmu; odradit diváka od světa drog a závislostí na návykových látkách. A je už jedno, jestli se jedná o drogy, prášky, nebo jakýkoli jiný sajrajt.

Tohle je komedie podle mého gusta. Po celou dobu jsem se královsky bavil díky naprosto přirozené komice v podání skvělého Omara Sy. Francois Cluzet je zase sympaťák k pohledání, a ačkoli si musí celý film vystačit jen výrazem tváře a mluveným slovem, je úžasně přirozený a skvěle Omarovi sekunduje. Komedie moc nemusím, ale toto je naprostá špička, a to dokonce tak, že budu muset změnit svoji top 10, protože tento film tam rozhodně patří.

Film, který zraje jako víno. Vždy se na něj rád podívám a přicházím mu čím dál víc na chuť. Musím přiznat, že po prvním shlédnutí jsem si nebyl jistý, v čem tkví genialita tohoto silného příběhu. Teď už to vím. Je to právě ten naivní a "jiný" pohled na vývoj historických událostí, které všichni známe a svůj názor na něj máme. I pár přeslazených dějových postupů je zde dobře vykompenzováno nadhledem, který je zajištěn právě jednoduchým vyprávěním příběhu hlavním hrdinou. Mám rád takovéto silné příběhy a Forrest Gump mě přesvědčil.

Blade Runner je pro mě absolutní klasika žánru. Moc pěkně natočeno, hudba jde až do morku kostí a výkony herců stojí také za to. Ponuře pojatá budoucnost vtahuje svými vizuálně propracovanými záběry do světa, který je na základě povídky Philipa K. Dicka "Sní androidi o elektronických ovečkách?" vytvořen skoro přesně tak, jak to viděl samotný autor předlohy. Přesně tahle temná atmosféra na mě dýchá i z ostatních Dickových knížek (Svět, který stvořil Jones, Temný obraz, apod.). V pořadí mých nejoblíbenějších sci-fi filmů patří Blade Runnerovi těsně druhé místo za komornější, ale naprosto fenomenální, Gattacou.

Génius natočil film o géniovi. Přesně takový pocit jsem měl po prvním shlédnutí Amadea. Decentní, jemný a zároveň emocionální příběh o mladém Mozartovi, vyprávěný z pohledu Antonia Salieriho, dvorního skladatele císaře Josefa II., mě naprosto dostal. Salieri Mozartovu hudbu miloval, ale nikdy nepochopil, proč byl darem geniality obdařen právě tento cynický a povrchní mladík. Film si s myslí diváka pohrává jako na houpačce. Závistivého a zhrzeného Salieriho je člověku chvílemi i líto. Mozartovi fandíte, ale někdy ho nechápete. Děkuji Milošovi Formanovi za skvělý filmový zážitek.