žádný klub náročného diváka to není, to zas né. Přesto příjemně překvapila minimální poplatnost režimu a slušné herecké výkony - všechny ty figury defilující na obrazovce důvěrně znám (hercům budiž přiznána solidně odvedená práce).
Petr Haničinec umí zahrát, to jo. Proč ale v roli každou silnější myšlenku musí zařvat ( placama to vážně působí uměle), proč mu od úst ukapává sentiment hustý, jak sedmiletý sirup, proč jde z něho většinu času strach, jak z psychopata? Na tři hvězdy to seriál dotáhl přičiněním pánů Kemra, Mrkvičky, Hanzlíka a v neposlední řadě (ač poslední jmenován) vynikajícího Miloše Nedbala.
Meg Ryan přehrává, až bůh brání a Mathew Broderick je pařez, až se nechce věřit. Tohle opravdu nebude aspirovat na "Komedii století", to je mi líto. Vlastně není.
Nečekaně povedený film. Odporně autentická atmosféra. Brilantní básně. Z výšky házím bobek na všechny místní odborníky (Nebo odporníky? Teď nevím.) a jejich výroky, můžou se klidně potento do vejšky, snímek je zkrátka dobrý.
Ano, viděla jsem lepší kusy, ne, film nenabízí nic převratného, přesto však... rozhodně stojí za zmínku kvalitně propracované kostýmy, hezké interiéry a slušné herecké výkony. Všeobecná historická nevědomost mne drtí a skutečnost, že průměrný občan naší republiky neví o Madam De Pompadour víc, než fakt, že byla milenkou krále (ti vzdělanější na dotaz "A jakého?" vypotí i odpověď "No, mysim francouzskýho, ne?"), je vskutku námětem k zamyšlení. Ač se nepovažuji za znalce, ba ani za fanouška Jeanne Poisson, je nepopiratelnou skutečností, že se jednalo o dámu vzdělanou, inteligentní a velmi schopnou a francouzský dvůr jí příznačně měl za zlé, že obsadila místo, na něž by dvořané rádi dosadili vlastní dcery, ergo kladívko závist vládne světem již od počátku věků.
Moje komentáře
Milionová bankovka (1953)
Rozkošně starosvětské.
Chaplin (1992)
Výborný Robert Downey Jr.
Bucky Larson: Zrozen být hvězdou (2011)
Za Christinu Ricci jedna hvězdička, ale jinak......POOOOMOOOC!!!!!
30 minut nebo méně (2011)
Čekala jsem to horší.
Ženy sobě (2011)
K fekálnímu humoru a trapnostem se uchylují tvůrci, kteří to neumí lépe.
Pra pra pra (TV seriál) (2000)
Jistě i tohle má své diváky. Já k nim, bohudík, nepatřím.
Zatím spolu, zatím živi (2010)
Tak tenhle filmík si na nic nehraje, má spád, vtip a bezvadně vyplní čas a zvedne náladu.
Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál) (1985)
Zamlada jsme se s Jakubem sklářem minuli, po letech přiznávám, že neurazí.
Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál) (1975)
Vážně dost špatné a to jsem měkkosrdcatá. A Hamrovic maminka je na internaci na uzavřeném oddělení sanatoria pro duševně choré.
Plechová kavalérie (TV seriál) (1979)
žádný klub náročného diváka to není, to zas né. Přesto příjemně překvapila minimální poplatnost režimu a slušné herecké výkony - všechny ty figury defilující na obrazovce důvěrně znám (hercům budiž přiznána solidně odvedená práce).
Dobrá voda (TV seriál) (1982)
Petr Haničinec umí zahrát, to jo. Proč ale v roli každou silnější myšlenku musí zařvat ( placama to vážně působí uměle), proč mu od úst ukapává sentiment hustý, jak sedmiletý sirup, proč jde z něho většinu času strach, jak z psychopata? Na tři hvězdy to seriál dotáhl přičiněním pánů Kemra, Mrkvičky, Hanzlíka a v neposlední řadě (ač poslední jmenován) vynikajícího Miloše Nedbala.
Propadlí lásce (1997)
Meg Ryan přehrává, až bůh brání a Mathew Broderick je pařez, až se nechce věřit. Tohle opravdu nebude aspirovat na "Komedii století", to je mi líto. Vlastně není.
Inspektor Gadget (1999)
Jste-li osmiletý kluk, mohlo by se vám to líbit.
Muž na radnici (TV seriál) (1976)
Děsné!
Šíleně smutná princezna (1968)
Naprosto dokonalý žalářník v podání Františka Dibarbory! ("Tosedělatyšuligan? Nedavnozmemalovali?!")
Správci osudu (2011)
Nemám ráda sci-fi a tenhle film je za 3 *......tak to je asi dost dobrý!
Poznáš, až to přijde? (2010)
Naleštěné, vypulírované, pestrobarevné a vymazlené nic!
Občanský průkaz (2010)
Nečekaně povedený film. Odporně autentická atmosféra. Brilantní básně. Z výšky házím bobek na všechny místní odborníky (Nebo odporníky? Teď nevím.) a jejich výroky, můžou se klidně potento do vejšky, snímek je zkrátka dobrý.
Něco jako komedie (2010)
Popisek nekecá: film je opravdu okouzlující, zábavný a moudrý.
Arthur (2011)
Nebere se to moc vážně a celé je to takové milé!
Týden bez závazků (2011)
Až na asi dvě scény zcela zbytečný film.
Záře (1996)
Výjimečký obraz jednoho neobyčejného talentu.
Zítra byla válka (1987)
Fanatismus je chorobný a zrůdný v jakékoli podobě. Všem, kdo si tímto tvrzením nejsou jisti, doporučuji shlédnout zmiňovaný film.
Pátek není svátek (1979)
Pro velmi nenáročného diváka.
Bohové a proroci (TV seriál) (2008)
Nemohu si pomoci, ale celkově to vyznělo tak nějak plytce.
Prostředníci (2009)
Nenápadné, leč výborné!
Hlavně nezávazně (2011)
Ne, ne a ne!
Jeanne Poisson, markýza de Pompadour (TV film) (2006)
Ano, viděla jsem lepší kusy, ne, film nenabízí nic převratného, přesto však... rozhodně stojí za zmínku kvalitně propracované kostýmy, hezké interiéry a slušné herecké výkony. Všeobecná historická nevědomost mne drtí a skutečnost, že průměrný občan naší republiky neví o Madam De Pompadour víc, než fakt, že byla milenkou krále (ti vzdělanější na dotaz "A jakého?" vypotí i odpověď "No, mysim francouzskýho, ne?"), je vskutku námětem k zamyšlení. Ač se nepovažuji za znalce, ba ani za fanouška Jeanne Poisson, je nepopiratelnou skutečností, že se jednalo o dámu vzdělanou, inteligentní a velmi schopnou a francouzský dvůr jí příznačně měl za zlé, že obsadila místo, na něž by dvořané rádi dosadili vlastní dcery, ergo kladívko závist vládne světem již od počátku věků.
Red (2010)
Vysloveně radost pohledět!
500 dní se Summer (2009)
Zajímavé zpracování činí film kvalitním a příjemným.