Obsahy(1)
Portrét mnoha generacemi diváků oblíbeného herce a nestora českého dabingu Františka Filipovského má formu jeho narozeninového setkání s Miroslavem Horníčkem. V pohodlí své chalupy tehdejší jubilant zavzpomínal na proměnlivou hereckou cestu, která začínala u ochotníků a v operních představeních. Před válkou vystupoval u E. F. Buriana, v Aréně a především v Osvobozeném divadle. Do Národního divadla se dostal po konci okupace a v tomto období začal získávat výrazné příležitosti i v rozhlase a pár let nato na obrazovce televize, jejíž vysílání osobně zahajoval. Před filmovou kamerou ztvárnil více než 200 filmových rolí, z nichž ty nejranější divákům připomene několik ukázek. Filipovského jednotlivé herecké štace evokují inscenované scénky ve studiu z Prodané nevěsty, Těžké Barbory a Hamleta. Upomínkou na Filipovského rozhlasové herectví je ukázka z četby Poláčkova románu "Bylo nás pět" a pro jeho dabingové mistrovství není lepšího příkladu než nezaměnitelné propůjčování hlasu Louisi de Funesovi. (Česká televize)
(více)Recenze (1)
Zachytit celou šířku hereckého umění Františka Filipovského v tak skromném časovém rozsahu je takřka nemožné, přesto se prostřednictvím několika filmových ukázek i vzácných záběrů přímo z rozhlasového studia podařilo vystihnout to nejpodstatnější – úctu i pokoru k dílu, které se kolem tohoto výjimečného herce rozkládá. ()