Utamaro o meguru gonin no onna

Jeden z Mizoguchiho prvních poválečných filmů, odehrávající se v prostředí nadšených výtvarných umělců, okořeněný milostnými problémy hlavních aktérů. Byť je zde Utamro líčen poměrně nerealisticky a idealizovaně (pravdivější obraz podává např. Shindovo "Edo Porn", řekl bych), není to kupodivu na škodu - Mizoguchi zjevně musel řešit dilema, zda přizpůsobit Utamara potřebám příběhu, či naopak obětovat část poselství ve prospěch přesnějšího historického popisu (a zrovna v jeho případě musí být všem alespoň trochu znalým jasné, že šlo o předem rozhodnutou volbu;). Přes určitou schématičnost jde o poměrně silný snímek, který určitě stojí za pozornost. Je třeba též přihlédnout k tomu, že v době rané americké okupace filmy procházely cenzurou, která posuzovala, zda jsou dostatečně "demokratické" (problém byl i pouhý meč), což práci rozhodně neusnadňovalo. I přes starý, nepříliš kvalitní obraz a místy poněkud roztřesenou kameru, lze vizuálně silnou stránku filmu s až "ikonickými" scenériemi vychutnat. Hezké, 3 a 1/2. (20.10.2008)

Film popisující životní osudy Utamara Kitagawy, jednoho z nejzajímavějších japonských malířů období Edo, který se nejvíce proslavil svými grafikami kurtizán. (14.02.2010)

Snaha ukázat, že i v Japonsku dokáže vládnout liberální duch. Není to typický Mizoguchiho námět, i když osudovou tragédii ženských postav, se mu tam podařilo dostat. Ve srovnání s předválečnými filmy, je evidentní posun ve vyobrazování postav. Zatímco před válkou bylo chování postav zvazané monarchisticko-militaristickou poslušností společnosti, v Utamarovi vidíme například scénu koupaní polonaných žen jako objektu umělců/malířu. Před tím něco zcela nemyslitelného. Film by se dokonce dal považovat za propagandu jistého znormálnění a zliberálnění poválečné japonské společnosti. (05.02.2016)

Utamaro a jeho päť žien, je zrovna ďalším zo snímkov, ktorý som mal vo svojom hľadáčiku od tohto japonského režiséra, s ktorým sa v podstate ešte len postupne zoznamujem, no zatiaľ, čo som od neho doposiaľ zhliadol, tak stále pretrváva veľká spokojnosť, až by som miestami povedal, že určitá nadšenosť, pozostávajúca nielen z majstrovského spracovania obrazu, ale zároveň i zo samotného obsahu diania, kedy sú tieto obidve zložky, väčšinou pozoruhodne, a k tomu i mimoriadne kvalitatívne vyvážené! • Z predchádzajúcej vety by som rád nadviazal i na titulnú postavu/protagonistu, ktorý by mal byť hlavným »ťahúňom« tohto, dobového filmu, situovaného do obdobia Edo v 17/18. storočí. • Kitagawa Utamaro bol japonským maliarom a grafikom, žijúcim počas druhej polovice sedemnásteho storočia, a tak sa zrejme nejedná len o akýsi výplod scenáristickej fantázie, čo by tak vskutku mohlo celkom vyzerať, keďže zase nebyť na strane druhej práve toho, že sa tentoraz nebudeme tak (ú)plne venovať iba jeho »majstrovským dielam« , pomerne často sa venujúcim »ženským krásam« , čo je mimochodom vážne škoda, no skrátka - v tomto prípade to nie je len o maľovaní, povedzme, nejakej, veľmi atraktívnej gejše s následným tetovaním (áno, asi najlepšia scéna v tomto atypickom počine), pritom by sa dalo dobre podčiarknuť predovšetkým to, že sa tento Umelec so skutočne veľkým »U« , zväčša venoval presne tomuto japonskému žánru s názvom Ukiyo-e, keď by sa následne takýto termín mohol preložiť, ako »obrazy plávajúceho sveta« . • Konečne sa rovnako dostávam i k tým »piatim ženám« , čiže nasledujúcim postavám z názvu tohto filmu, keď napríklad jednu z nich stelesnila - v poslednom čase moja veľká obľúbenkyňa Kinujo Tanakaová, alebo zas nechcem príliš zachádzať do detailov, ale predsa to trochu naznačím v ďalšom styčnom bode... • Nakoľko je režisér Kendži Mizoguči, snáď odjakživa »sofistikovaným, autorským tvorcom« , tak tým pádom dokázal spojiť obidve tieto formy - naprosto famóznym spôsobom dohromady, a to asi konkrétne znamená toto: „Nielenže sa tiež riešila umelecká rovina, ale súčasne sa do toho priamo zapájajú i komplikované, medziľudské vzťahy, ktoré podtrhuje príchod ďalšieho, kľúčového charakteru na samom začiatku filmu, ktorý je takým odrazovým mostíkom pre diváka, na čo by sa mal teda začať poriadne sústrediť ” . • Áno, a snímok vyžaduje vašu maximálnu sústredenosť, v opačnom prípade neporozumiete všetkým súvislostiam s tým spojenými. • Opäť niečo pre náročnejšie a vnímavejšie publikum, a ktoré sa teraz, vlastne, kde akurát nachádza? Extrémne ťažká otázka, ktorú si hneď ani vôbec netrúfam zodpovedať! (19.01.2023)