Obsahy(1)
Ediční řada Kolekce 666, nabízející výjimečná umělecká díla světové kinematografie (mj. Metropolis, Stvořeni pro lásku či Dvojí život Veroniky), poprvé představí na DVD s českou podporou film jedné z nejoriginálnějších osobností filmové režie, Sergeje Paradžanova. Feéricky laděný film Ašik-Kerib, závěrečný snímek jeho "kavkazské trilogie" (Barva granátového jablka, Legenda o Suramské pevnosti, Ašik-Kerib), vychází z Lermontovovy prózy a je v něm s hravou rozkoší převyprávěn typický syžet islámského východu: Ašik-Kerib, chudý pohledný mládenec, místní trubadúr, musí projít strastiplnou cestu za bohatstvím, aby získal ruku milované dívky. Prochází celým muslimským orientem i pravoslavnou Gruzií, osud ho pronásleduje i hýčká, projde všemi druhy strázní, aby po návratu získal milovanou Maguli. Tento happyendový syžet umožňuje Paradžanovovi střídat kulisy i rekvizity a vytvořit hýřivou audiovizuální antologii orientu. Záběry se od sebe liší barevným pojednáním; dominantou kostýmů jsou syté barvy, modrá, červená, epizody jsou černé i oslnivě bílé. Rekvizity jsou přirozeně zase pravé, je využito autentických kulis ze starého Baku - pevnost Ičeri-Šecher, palác širvánšáchů apod. Mnohé záběry prozrazují Paradžanovovu posedlost výtvarným uměním. Paradžanov používá pravé rekvizity - kostýmy, šperky, zbrojířské a hrnčířské výrobky, staré knihy, komponuje zátiší, točí v historických areálech. Vše na plátně nese pečeť dotyku lidských rukou, které věci buď vyrobily, nebo používaly, cítíme v nich "stíny zapomenutých předků". Tato okolnost je možná hlavní pohnutkou Paradžanovovy tvorby - znovu oživit mizející kulturu, největší národní a všelidské bohatství, v níž jediné je záruka humanismu a mravnosti, hodnot v současnosti mizejících. Toto je hlavní vzorec Paradžanovovy tvorby, pro jehož důslednou realizaci byl na sklonku života, kdy mu byly konečně povoleny zahraniční cesty, oslavován na festivalech a označován za génia. Snímek Ašik-Kerib jeho tvůrce věnoval památce Andreje Tarkovského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Projekce filmu Ašik-Kerab na LFŠ 2007 byla čistá ukázka totální dehonestace filmového umění. Organizátoři kdesi vyhrabali kopii s potlačeným arménským zněním, které bylo překrývané ruským voiceoverem a do češtiny byl film simultáně tlumočen přes sluchátka, přičemž překladatelka se evidentně dopředu nepřipravovala. Výsledkem tak byl neposlouchatelný jazykový mišmaš. Neschopnost (či snad nechuť/nedostatek snahy?) organizátorů sehnat kvalitní kopii hodnou díla tak významného tvůrce, jakým byl Sergej Paradžanov, a zajistit tomu odpovídající překlad, mě tak rozčílila, že jsem se dobrou půlhodinu nemohl na film pořádně soustředit. Samotný Ašik-Kerab pokračuje ve stylu Barvy granátového jablka (Sajat Nova) - tedy jakási filmová obdoba výtvarné koláže. Zdá se mi však, že Paradžanov v tomto případě poněkud ujel, vytváří tak trochu parodii své vlastní tvorby a umělecký zážitek není tak silný jako u jiných režisérových filmů. _____ P.S. Roku 2003 vydala společnost Ruscico DVD s údajně velice kvalitním obrazem a možností nechat film v původním znění a navolit si titulky ze 13 možných jazyků. Viz zde. Organizátoři LFŠ, jděte do prdele! ()
obrovské filmové sklamanie...pre mňa asi najväčšie tohtoročné....veľa som od filmu čakal, z Paradžanova som si po dvoch videných filmoch vytvoril génia, nadčloveka, jedného z najväčších umelcov...a potom príde toto...samozrejme výtvarne krásne farebné, orientálne, pestré, živé, nápadité, sršiace životom....ale ako film jedna veľká fraška (imho :)...dokonca aj ako farbistú grotesku by som to dokázal prijať s otvorenou náručou, ale infantilno-úsmevné to bolo vlastne iba v strednej časti filmu....ostatný čas som iba krútil hlavou nad predstaviteľom hlavnej úlohy (ktorý mi pripadal ako niečo medzi totálnym jelitom, vemenom a balkánskym mafiánom) a takmer ľutoval 900 korún, ktoré som za to dal... celé to pôsobí veľmi amatérsky, mnohé hlúpe pohľady do kamery a na kameru, ako by herci poriadne nevedeli, čo majú na placi robiť a kontrolne hádžu očkom po majstrovi za kamerou......je však dobré si uvedomiť, že film vznikol v období autorovho chradnúceho zdravia po dlhoročných a viacnásobných pobytoch v sovietskych väzeniach, ktoré človeku určite nepridali ani na psychike.....a možno je to niečo ako sarkastický bohémsky úlet človeka známeho svojou výstrednosťou a nekonformnosťou.......avšak napriek tomu, namiesto očakávaného najkrajšieho darčeka tohtoročných Vianoc som sa dočkal najväčšieho sklamania (a zatiaľ jediného) z kolekcie 6+6+6 .......a tých 5 hviezdičiek od vydavateľa tohto disku, pána Zónu, vnímam ako čisto marketingový ťah :)) ......časom hodnotenie z úcty k Paradžanovy určite zvýšim o jeden stupienok, ale dovtedy tu bude svietiť iba "dvoj*", ako prejav môjho rozčarovania (a asi najmä nepochopenia).....Nota bene - film je venovaný pamiatke Andreja Tarkovského (podľa mňa dosť nedôstojná dedikácia) ()
Jednoduchý příběh cesty za láskou mladého hudebníka, který musí překonat nástrahy osudu i soka. Obrazy jsou silně estetizované, prodchnuté nejrůznějšími symboly, ikonografií islámu i křesťanství, folklorními motivy, ale také samopaly nebo závěrečnou kamerou. Hezky se na to dívá, ale já netvrdím, že bych je pochopila. ()
Nazývat Ašik Kerib dramatem je ošidné, sice vychází z Lermontovy romantické básně, ale důležitá je také humorná stránka filmu (tak jako u Pasoliniho Dekameronu, k němuž má přístupem blízko)...a ta strnulost je právě myslím odrazem muslimské kultury, kterou tu zobrazuje či spíše si z ní dělá legraci... ()
0/10 Lyrický příběh ze středního východu o strastech chudého hudebníka, který kvůli lásce k vyvolené dívce musí odejít z vesnice sehnat peníze, aby ji mohl pojmout za manželku. Cestou se střetává s nejrůznějšími lidmi dobrými i méně dobrými, ale se svým hudebním nástrojem a produkcí je všude vítán s otevřenou náručí, takže si zahraje na pohřbu, na svatbě i pro bohatého šejka, aby se v den její chystané svatby s jiným triumfálně vrátil pro svou vyvolenou. Film není ani tak zajímavý příběhem – ten tam téměř absentuje – ale spíš představením kultury, tanců, zvyků, hudby, oblečení a masek exotického světa na pomezí islámu a křesťanství. K celkovému pochopení symboliky a chování některých zúčastněných mi ale chyběla dostatečná znalost místních poměrů, takže celkový zážitek z filmu byl poloviční oproti podobnému slovenskému snímku Kubo z prostředí mně bližšího. Například „střelba“ z hraček v harému, výměna vousů nebo mrtvý kerib zaházený maňásky jsou jenom zlomkem pro mě nepochopitelných filmových výrazů a domnívám se, že čím dál od místa vzniku, tím to bude s interpretací problematičtější. ()
Galerie (21)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (1)
- Film je venovaný pamiatke Andreja Tarkovského. (ČSFD)
Reklama