Orang-Utans: Alarmstufe Rot
Eyes of the Orangutan
Obsahy(1)
Orangutany, s nimiž sdílíme 97 % DNA, současnost postavila před novou hrozbu v podobě turismu za divokými zvířaty... Aaron Gekoski je environmentální fotožurnalista. Posledních deset let dokumentuje vztah lidstva k přírodě. A sbírá ocenění v nejrůznějších soutěžích. Nyní svůj objektiv zaostřuje na turistiku ve volné přírodě nebo rezervacích. S filmovým štábem se vydává do světa zkoumat dopady odvětví na některé z nejcharismatičtějších druhů, které na Zemi přežívají, včetně některých z našich nejbližších žijících příbuzných. Při pozorování orangutanů si nelze nevšimnout naší podoby s tvorem, jemuž místní říkají „lesní muž“. Bez ohledu na naše společné dědictví se velký zrzavý lidoop neustále potýká s okolním měnícím se světem. Odlesňování vyplývající z expanze těžby dřeva a přírodního kaučuku nebo výroby palmového oleje přiměla Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadit všechny tři druhy orangutanů mezi kriticky ohrožené. (Česká televize)
(více)Recenze (2)
Je opravdu šílené, co jsme my lidé schopni dělat zvířatům a se zvířaty. Kdyby se to ale dělo nám, vytáhneme zbraně. Člověku se až zvedá žaludek při pohledu na leckteré šaškárny. Stejně směšná mi přijde věta "přiměla Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadit všechny tři druhy orangutanů mezi kriticky ohrožené..." Tak je tam zařadila a co? Děje se snad něco? Jsou více chránění? Přestane jejich týrání v klecích a v představeních nebo skončí odlesňování? Nestane se vůbec nic, ale papír snese všechno. ()
Taky by se to mohlo jmenovat srdce člověka. Ale ano, příroda si zaslouží naši pozornost a orangutani zvlášť, nic nám nedělají a vymírají, ovšem dokument nevyznívá jen negativně, je to taková přirozeně seskládaná mozaika o snaze něco změnit, lidech, co pomoci chtějí a lidech, co často nevědomky škodí, a samozřejmě, tajemných orangutaních očích. ()
Galerie (26)
Photo © Damon Copeland
Reklama