Obsahy(1)
Jean Epstein svým typicky experimentátorským způsobem natočil dokument o životě na bretaňském ostrově Ouessant, ležícím v průlivu La Manche. Nedá se ale říci, že by byl snímek avantgardní, spíš ve své podstatě předznamenává neorealismus. Finis terrae je prvním snímkem z dokumentární trilogie zasazené do Bretaně, dalšími jsou Mor Vran (1931) a L’Or Der Mers (1932). (Morien)
(více)Recenze (3)
Jean Epstein opět dramatizuje, zpomaluje a přisuzuje osudovost i tomu nejmenšímu kameni ležícímu v záběru. Každou chvíli si někdo někam fotogenicky sedá, případně si stoupá, následně někam esteticky hledí nebo jde. Moře se svými bělostnými chocholy vln bojuje s pevninou, zatímco hořící chaluhy vše zahalují neproniknutelným kouřem. A lidé si prožívají své vášně a strasti. A nejlepší je, že hlavní hrdina vypadá jako Christian Bale. ()
Tento film jsem měl možnost vidět v opravdu působivý kvalitní verzi snadno konkurující novodobým filmům ve vysokym rozlišení. V ní se vše zdálo ještě o hodně živější. Epstein po zániku domu Usherů natáčí dokumentární snímek v podobnym pomalu, poeticky laděnym duchu. Krajina se pro něj opětstává výchozí inspirací-alfou a omegou a je zároveň perfektním místem pro kombinaci lehký fabule a autenticity. Za povšimnutí stojí hlavně krátký detaily na různý objekty dokonale splňující roli "obrazových mezititulků". Je zajímavý, že čím více se blížila éra zvuku, tím více filmaři objevovali "lingvistické" možnosti obrazu. ()
Poetické obrazy ze života bretonských sběračů mořských řas (zčásti pod vlivem ruské avantgardy?) Epstein nastavil epickým prvkem - jeho "příběh" je ale tak tenký a zdlouhavě vyprávěný, že jsem se nemohl dočkat konce. Po většinu času k tomu přispíval i nový hudební doprovod Rocha Haveta. ()
Galerie (20)
Photo © Société Générale de Films
Reklama