Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (801)

plakát

Manžel kadeřnice (1990) 

Slovy jisté zámořské kritičky: pitomé a urážlivé.

plakát

Krvavá zátoka (1971) 

Když jsem tuhle údajnou pramáti všech "krvavých vybíjených" (Bloody13) viděl poprvé, hodil jsem si ji do šuplíku s Argentem, Fulcim a podobnými; dnes ji pokládám, spolu s "Dívkou, která věděla příliš mnoho", "Třemi tvářemi strachu" a "Lisou a ďáblem", za vrchol Bavovy tvorby, to jest toho nejlepšího, co mohla tehdejší doba v daném žánru nabídnout. Docenil jsem i původní italský název (v překladu "Řetězová reakce"): ničím nepřitahuje, zato dokonale ladí s povahou misantropického a cynického díla, podle něhož člověk na pokročilém stupni civilizace vypočítavě plodí zlo jako na běžícím pásu a přírodě by bez nás bylo dozajista líp.

plakát

Ostrov děsu (1970) 

Některé Bavovy obrazy (naléhavé detaily různobarevných očí v úvodu, rozuteklé skleněnky, rozrůstající se zátiší v lednici...) málem dávají zapomenout na přízemnost dialogů a hereckých projevů. Černou frašku, kde deset malých negříků zastupuje pětice bílých podnikavců a stejný počet jejich vleků k nakousnutí, sestříhal sám režisér.

plakát

Šest žen pro vraha (1964) 

Ze scénáristicky a herecky (pod)průměrné detektivky a rychlokursu tahání mrtvol po zemi Bava vykouzlil panoptikum, které svojí hrou barev podmaňuje - a také ozřejmuje, u koho se učil (a koho nepřekonal) Dario Argento, o dalších nemluvě.

plakát

Samuraj (1967) 

Elegantně spletený a příjemnou hudbou opentlený věnec na hrob černofilmu. Melville, jak měl od jisté doby ve zvyku, smrtelně vážně rozvíjí klukovské představy o romantické mužnosti a osudovosti. Bezmála v každém záběru s Alánkem přitom vstupuje na území nechtěné parodie - když si náš "samuraj" v úvodu přejede prsty po krempě svého fetiše, mám vždycky chuť vyprsknout smíchy.

plakát

Dějiny násilí (2005) 

Nářez žánrových klišé bez přidané hodnoty. Cronenberg se jako obvykle uvelebil na dvou židlích, a tak i tentokrát si divák může vybrat podle vlastního vkusu: pohoršit se nad začarovaným kruhem násilí, nebo ho s gustem šmírovat.

plakát

Karpuz Kabuğundan Gemiler Yapmak (2004) 

V prvním ze svých dvou celovečerních filmů režisér - samouk, který údajně takřka celý pětapadesátiletý život strávil v rodné anatolské vesnici - vzpomíná na své dospívání. Dílko si mě získalo už během úvodních titulků; svojí uvědomělou prostotou připomíná íránské předchůdce (a vzory?) a zejména v nočních výjevech jako by odkazovalo k malbě starých evropských mistrů. Ke kladům bych přičetl i práci s detailem, podchlazený humor a hudbu. Název "Dělat loďky z melounové kůry" cituje rčení, objasněné v dialozích.

plakát

Nabarvené ptáče (2019) 

Zručně napsaného panoptikálního komiksu, jímž před víc než půl stoletím polský přistěhovalec vzrušoval senzacechtivé americké čtenáře, se český podnikavec chytil jako hovno košile. Kdyby z tohohle náramně uměleckého "originálního mixu", za který Marhoulovi děkuje Radek99, aspoň tolik netrčely mimoumělecké ambice... Dovedu si představit, jak někde slyším, nebo dokonce čtu, že náš obroditel zapomenutého filmového umění svým oskárkovským tahem vlastně i předpověděl současnou "zvláštní vojenskou operaci" na Ukrajině.

plakát

Nothing Sacred (1937) 

Sotva si lze představit (na americké poměry) cyničtější námět a naučení: pod šapitó mediálního a politického cirkusu vystupují hochštapleři, tleská jim stádo dobytka. Provedení filmu bohužel zaostává, zvlášť v druhé půlce - na jeden skvělý vtip připadají tři chabé, děj nejiskří, projevy některých herců tíhnou k lacinosti... Když prý Ben Hecht odmítl ukončit to, co tak kousavě napsal, happyendem, producenti přizvali povolnější kolegy: Ringa Lardnera ml. a Budda Schulberga(!).

plakát

Notting Hill (1999) 

Seznámit se někdy s "Notting Hillem" jsem neměl v plánu, osud rozhodl jinak. Dojem: takovou nálož nevkusu a láce jsem nečekal.

Ovládací panel

Reklama

Reklama