Obsahy(1)
Rodina mu kdysi přiřkla nálepku ďábla a donutila ho odejít do Evropy. Po osmnácti letech se Koffi vrací do rodného Konga s těhotnou přítelkyní a doufá, že kulturně podmíněné jablko sváru už ztratilo svoji někdejší hořkost. Nevinný incident ale rozdmýchá novou vlnu hysterie a nepochopení, zatímco v nedalekých ulicích zuří válka dětských gangů. Sledovat Omen znamená nahlédnout do krasohledu modernity, kde se posmutnělé úvahy o dědictví kulturních tradic proměňují do hypnotického tance nezapomenutelných obrazů, barvitých metafor a intuitivních významů. Dokonale chaotický, přesto cituplný karneval ocenila porota v Cannes cenou New Voice Prize. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (2)
ťažkotonážna ružovo-tigrovaná sračka... ()
Film nabízí to nejlepší ve svých prvních dvaceti minutách, v nichž se hlavní hrdina vydává po osmnácti letech z Belgie do rodného Konga ke své rodině lpící na tradičních hodnotách, která jej kdysi odvrhla kvůli údajnému ďábelskému prokletí. Namísto pochopení a urovnání vztahů se však dočká jen nepolevujícího opovržení, zaostalých předsudků a tmářských praktik. Tato část je naprosto vynikající, poté se ale vyprávění bohužel rozstřelí mezi větší množství postav a těkavě rozbředne do širší palety témat, od šamanského léčení pohlavní infekce po teritoriální rivalitu mládežnických pouličních gangů. Do kapitol řazené střípkovité vyprávění odehrávající se během velikonočních svátků i tak zvládá navzdory mírné chaotičnosti a nečitelnosti bavit díky jinakosti čerpající z kmenových kulturních tradic a také díky bizarním výjevům, k nimž patří kupříkladu i africká verze perníkové chaloupky. ()
Galerie (11)
Photo © Stadtkino Filmverleih
Reklama