Trojitý agent

Přes komorní pojetí příliš chladné. Čekal jsem, že zkušenost exilu, bezdomoví vyvstane hlouběji a pronikne důsledněji osobnosti jednotlivých postav, ale zůstalo jen u stroze odvyprávěné historie, která do těch osobních dějin důvěrněji nenahlédla. Zvolal bych se Sartrem: „Báječná autentičnosti, kde jsi? Pokud ji člověk má, všechno je prosté – a trochu přiblblé –, když se mu jí ale nedostává, je to galerie zrcadel, člověk se sám klame, neustále si něco nalhává.“ (05.03.2015)

Zlatý Medvěd - výběr (23.01.2006)

Název filmu je ironický: hrdina si zakládá na svém intelektu a analytických schopnostech a v monologu ženě řekne, že by mohl být i trojitým agentem. Pravda je ovšem jiná...Obraz noblesní společnosti s krásnou francouzštinou. (27.07.2018)

Politická ľúbostná dráma odohrávajúca sa v Paríži okolo roku 1936. Rohmer vytvoril zvláštny film, kde dominujú dialógy a hovorené slovo, komentujúce aktuálne politické dianie (občianska vojna v Španielsku, nastupujúci fašizmus, situácia v Rusku, Francúzsku), ale príbeh samotný v podstate absentuje. Napriek spomenutému neustálemu politizovaniu (spolu s vloženými archívnymi zábermi) je zaujímavé, že hlavný dôraz je položený na manželský vzťah ruského emigranta - bielogvardejského generála a jeho gréckej ženy. Politika ju veľmi nezaujíma, maľuje obrazy a vedie priateľské rozhovory s komunisticky naladenými susedmi. Manžel je tajný agent, nevypočitateľný, pracujúci pre rôzne záujmy, rozohrávajúci také hry, o akých nemá zdania nielen jeho žena ale už vôbec bežný divák. Spomenutá netradičnosť scenára bola istým pozitívom, no zahltenie slovom a bezdejová statickosť ma v tomto prípade polouspávali. Zaujímavá Romerovská analýza vzťahov (Moje noci s Maud, Letný príbeh) sa tentoraz nekonala. Niečo tam prítomné bolo, ale mám pocit, že režisér to zašifroval ešte rafinovanejšie ako trojité agentstvo ruského generála. (13.03.2005)