Obsahy(1)
Film režisérů Jana Gogoly ml. a Matěje Hrudičky, poprvé uvedený na MFDF Ji.hlava 2023, provází diváky areálem uherskohradišťské věznice a skrze setkání lidí z různých generačních, ideových a sociálních světů propouští dějiny na svobodu. Desítky let uzavřená věznice na diváka dýchne atmosférou politických procesů minulého století, ale její prázdnotu lze zároveň naplnit zkušeností, že dějiny vytváří každý z nás. Film o tom, že minulost může být klíčem ke společné budoucnosti. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (3)
Skvělá myšlenka, nepodařené zpracování. Mohli skončit tím, jak poděkovala za své jméno a odešla do tmy. Ministr byl úplně zbytečný, stehně tak několik dalších účastníků. ()
Přemýšlím nad scénami, které mnou asi měly hnout a nehnuly, nebo naopak. Celý dokument je nicméně hodně (a vlastně odvážně) rozkročený: mezižánrový, polystylový, vícegenerační, bezprostřední i strojený. Ve více směrech také konfrontační a příjemně informativní. Možná chyběla větší kompaktnost narativu, někdy té fragmentace bylo až příliš. Ambiciozní sound design snímku dodává na svěžesti a možná oddaluje vkrádající se patos, což by si dle vlastních slov Ivan Palacký i přál. A já se pod to podepisuju. Za vidění stojí, nejdůležitější však bude, jakých výsledků se po rekonstrukci dočkáme. Každopádně nevím, nakolik můžu být jako člověk z regionu objektivní – proto nehodnotím procentuálně. ()
Observační dokument, ve kterém hlavní roli hraje uherskohradišťská věznice. Vy máte možnost nahlédnout do prostor, které si zachovaly svoji autentickou podobu z doby, kdy tu byla věznice a vyšetřovna StB, a také se skrze návštěvníky, kteří mají k místu nějaký vztah, dozvědět něco o jeho historii. Třeba to, že tu sídlila družina a děti se koukaly přes zamřížovaná okna ven a hrály si na dvorku, kde se dříve popravovalo. Hodně silným momentem je konfrontace dcery a vnučky s vyšetřovacími metodami jejího otce/dědečka, který ve věznici pracoval v 50. letech 20. století. ()
Galerie (5)
Photo © Anna Stránská
Reklama