Červený balónek

Balónky miluju! Jsou to fajn kámoši, když vám není do zpěvu. Někdy je prostě ku prospěchu věci, když si jeden koupíte a následně ho vypustíte. Nějakým záhadným způsobem odletí i moje problémy! Já říkám, že kdyby nebyly, byl by svět o poznání smutnější a to pak stojí za velký kulový. Le Ballon rouge využívá mou náklonnost k nim a taky, že mě pěkně trhá. Je to nejpoetičtější věc, jakou si dovedete představit. Rozpaluje mě do běla, ale zároveň zaleje neidentifikovatelným horkem. Ty obrazy nedostanete z paměti jen tak. Chlapec letící s desítkami balónků nad Paříží, není prvoplánový a snažící se bejt "cool", je to nadpozemský vyjádření svobody. Do háje, mluvím jako blázen. Neuvěřitelně působivé! (22.11.2009)

Snaží-li se člověk popsat něco natolik poetckého, obvykle narazí a problém nepopsatelnosti. I kdybych se pokusil popsat veškeré pocity, které ve mě film vyvolal, nepodařilo by se mi v nikom z vás ani vykreslit, ani podtrhnout jeho genialitu a brilantnost. Jako malý kluk jsem měl knihu, která obsahovala prakticky jen screenshoty z tohoto filmu a text popisující děj, napsaný velkými písmenky. Doteď si živě pamatuji ten magický efekt, který mi přivodilo její otevření a pohled na první z poskytnutých scenérií, stejně jako prakticky jakýkoliv jiný moment s tímto filmem. Hned, co jsem trochu povyrostl a začal sbírat filmy, snažil jsem se marně sehnat i tento - povedlo se to až po několika letech a já i teď vidím, jak ho přebírám a trávím zbytek pracovního dne v nedočkavosti, jak ho doma zasouvám do mechaniky a po vší té době ho pouštím. Pamatuji si, jaké bylo počasí a jak voněl vzduch, když jsem se na něj koukal s přítelkyní a jsem si jistý, že tenhle film bude mezi několika málo věcmi, co se mi před očima promítnou než zemřu a že mne všechny tyhle vzpomínky na něj budou těšit po celý zbytek života - a to je něco, za co je "jen" dát pět hvězdiček doopravdy málo. (12.08.2005)

Mimořádný barevný a velmi působiví středometrážní film a to především svými poetickými záběry a navíc je takřka celý pojatý v polo-dokumentárním stylu. Malý chlapec Pascal chodí ulicemi Paříže. Jeho stálým průvodcem je veselý červený balónek, který našel při cestě do školy a který se mu vznáší nad hlavou a vzbuzuje tak vždy velkou závist kolemjdoucích lidí. Ti se pokoušejí balónek neustále chytit a stáhnout ho na zem. Místo toho se však na konec všechny balónky nad francouzskou metropolí spojí a vynesou malého chlapce nad hlavami závistivců vysoko nad střechy města až do oblak. Film se tak zalíbil režiséru Tarkovskému že pod jeho iniciačním vlivem natočil hned dva své prvé filmy a to absolventský snímek Válec a housle a Ivanovo dětství. Snímek byl navíc oceněný Zlatou palmou v Cannes jako nejlepší středometrážní film ještě společně s filmem Bílá hříva vše rok 1956. Doporučuji opravdu všem a to bez rozdílu jedná se doopravdy o krásný snímek přesně vystihující všechny ty pojmy co už napsal ve svém příspěvku Tsunami_X . (20.09.2006)

Famácká nutnost vidět. Kdysi mi připadal film docela - ne úplně - zajímavý, i když mi ten kluk šel na nervy od začátku a červený balonek časem taky. Po letech viděno znovu a ten nepříjemný pocit se jen prohloubil. Oceňuji záběry Paříže 50. let, ta už taková nikdy nebude, ale jinak je to strašně černobílé - kluk najde balonek (kdo ho asi na tu lucernu uvázal?) a setkává se s výjimkou školníka se samými zkostnatělými a závistivými lidmi, kteří mu balonek = fantazii závidějí. Až odletí asi do toho světa fantazie. Nějak mi prostě chybělo něco víc. Hravé schovávání balonku pod deštníky kolemjdoucích mi po chvilce už tak hravé nepřišlo, tu poetiku tady z velké části kradou uličky Paříže, a tak nějak mi chybí něco hlubšího - třeba rozvedení holčičky s modrým balonkem nebo proč zrovna tenhle kluk, a jestli za tím nestojí nějaký balonkový pohádkář...). Takhle to vyznívá jako neučte se, nechoďte do škol, šlehněte si nějakou drogu a lítejte. Vlastně mi teď přijde, že poetice, fantazii a svobodě tenhle film dělá jen medvědí službu. (09.08.2020)

Spoilery. Moc se mi líbilo, jak při dešti žádal kolemjdoucí, aby ho schovali pod deštník i s tím gigantickým balonem, takže v závěru, jediný na koho nepršelo, byl právě balon a ostatní měli pod deštníkem jednu ruku. Skvělé bylo taky jeho zamilování do modrého balonu a jak to klučina naprosto ignoroval stejně jako tu holčičku. Prostě zodpovědný a svérázný byl ten Pascal. Konec? Fňuk.. umřel - balonek nikoliv Pascal. Ale pak se všecky balónky (předpokládám) Paříže spojily a chlapce přiletěly rozveselit a odnést do lepších krajin, pryč od balónovrahů, závistivců, nepřejícných hlídačů autobusu, přísné babičky a protivného ředitele. Popravdě po snímku Billy's balloon, který jsem dnes viděla, jsem čekala, kdy ho pustí.. ale ony ne.. tohle byly hodné balónky a zase mi navrátily víru v ně. Beru vás balónky zase na milost. 4-5* protože to bylo zbytečně dlouhé. (13.07.2014)