Blood Diner

dva bráchové vlastní restauraci a pochutnávají si na lidském mase. jejich šílený strýček anwar jim pověděl o bohyni sheetar, kterou s jejich pomocí chce přivést k životu. ke vzkříšení bohyně potřebují mrtvou ženu, orgány a tělo panny… — bylo to chaotický, ale mega vtipný. přišlo mi jako šílená náhoda (foreshadowing?), že carl crew hrál kanibala v tomhle filmu a pak ztvárnil jeffreyho dahmera, dalšího kanibala. takže scéna, kdy se zakousne do chlapský nohy byla strašně vtipná (a navíc jeff v tý době ještě vraždil!!!).. || ❝𝐁𝐮𝐭 𝐈 𝐦𝐚𝐝𝐞 𝐚 𝐦𝐢𝐬𝐭𝐚𝐤𝐞 ‘𝐜𝐚𝐮𝐬𝐞 𝐈 𝐰𝐚𝐬 𝐡𝐨𝐫𝐧𝐲 𝐚𝐧𝐝 𝐧𝐨𝐰 𝐬𝐡𝐞’𝐬 𝐝𝐞𝐚𝐝!❞ 🛐🍖 (07.04.2022)

Ten film má potenciálne všetko čo by človek od takej splatterovej komédie mohol chcieť, napriek tomu som sa ale kupodivu až zúfalo nebavil. Dvaja bratia oživia mozog 20 rokov mŕtveho strýka ( telo ako sušená figa, mozog aj s očami však zaručene čerstvý ), ktorý ich potom komanduje ako z častí tiel zošiť nejakú starú bohyňu. Celý film mi prišiel ako epileptický zlepenec náhodných scén kde nič moc nedáva zmysel. Naviac to na parodickú strunu tlačí tak silno a neohrabane že to vlastne väčšinou ani nie je vtipné, či už niekomu prejde auto cez hlavu pred nezaujatými zrakmi ľudí pred barom, postrieľanie roztlieskavačiek hore bez, alebo je tam prdnutá úplne od veci wrestlingová vsuvka s chlapom čo sa volá Jimmy Hitler a kuchár hovoriaci za vypchatého panáka starého zlatokopa. Že sú gore efekty sú značne nízkej kvality ( snáď s výnimkou vybuchujúceho mega účesu ) ako otrlý divák prehliadnem, ale keď ma nebaví ani scéna so ženskou vertikálne preseknutou sekáčikom tak asi na staré kolená strácam zmysel pre humor. Pravda, niečo mi vtipné prišlo, trebárs prdiaca riť vystrčená z dodávky, alebo scéna kde nahá ženština zmláti jedného z magorov a skončí z kamenným cencúľom v hlave. Záverečný handrovo papierový masaker s kvázi zombíkmi na diskotéke stál taktiež za prd aj napriek oživlej kozatej bohyni so zubatou vagínou na bruchu a triu ďalších Hitlerov hrajúcich na trúbky. Keď to tak po sebe čítam, vlastne sa divím že niečo tak uletené ma mohlo tak fatálne nudiť, ale hĺbať už nad tým nebudem, proste je to dosť mizerne natočená zmeť a hotovo. (01.01.2020)

Není nad to když sourozenci drží při sobě. Tito dva bráškové jsou úplně normální až na drobnosti jako například, že jsou to kanibalističtí vrazi, ze svého strejdy mají mozek a oči ve sklenici a komunikují s ním jak na svět přivést bohyni Shitah nebo že uvařené lidi servírují rovnou ve své restauraci i ostatním. Takže nejsou lakomci a rádi se podělej. Ve filmu je spousta vtipných scén (přejíždění tlouštíka, bitka s nahou holčinou plus wrestlingovej zápas atd atd), kromě brášků tu máme i vtipné vedlejší postavy jako detektiva s hřebenem co pořád balí svou novou parťačku a spol. Je to absolutní šílenost, ale mě to náramně bavilo takže díky moc Jutovi, že dal jako spec. úkol na hororovej maraton splatter a já si tohle dílo stáhnul jen a pouze díky tomu. Byla by škoda dostat se k tomuto filmu až kdo ví kdy. (07.02.2015)

Prvních asi deset minut jsem rozpačitě kroutil hlavou, teprve když přišla na řadu první blitka, tak jsem pochopil s čím mám co do činění. Splatterový gumácký gorefest přesně podle gusta TROMA studia, že se až divím, že s touto šíleností nemělo nic společného. Už jen ty postavy jako třeba wrestler Jimmy Hitler, dvojice detektivů ve složení běloch a černoška stále mezi sebou hláškující, jejichž šéf neumí pořádně anglicky a další ujetý bizáry, kterých je ve filmu opravdu požehnaně. Vegetariánská restaurace, kde se připravuje lidské maso je top. Děj nezadržitelně odsýpá, absurdní humor jede na plné obrátky. Závěrečný kanibalský hodokvas v rockovém klubu je naprostá šílenost. Ústřední dvojice bratrů, mající ve sklince mozek svýho strejdy a chtějící uctít egyptský kult bohyně jménem Sheetar, toť mluví za vše. Režisérka Jackie Kong mě po předešlém slabém snímku The Beign velice příjemně pobavila. Ale nezaručuji, že pobaví každého, příznivci TROMY nemůžou být zklamáni, ostatní nechť si radši pustí třeba nějakou pěknou pohádku. (18.06.2020)

Hororový trash ako remeň plný fórov, krvavej zábavy a “tromáckej“ poézie. Pôvodne sa o "Blood Diner" uvažovalo ako o voľnom pokračovaní H.G. Lewisovho trháku BLOOD FEAST z roku 1963, čomu nasvedčoval aj pracovný názov "Blood Feast 2", ale skôr ako sa začalo s výrobou sa od zámeru upustilo. A tak sa horor svojim vlastným názvom "Blood Diner" pokúsil preraziť na filmovom poli pod vlastnou značkou a tú, nepochybne slávnejšiu, “nechal“ H.G. Lewisovi, ktorý sa k téme vrátil v roku 2002 hororom BLOOD FEAST 2: ALL U CAN EAT a zavŕšil tak sám svoju najznámejšiu gore kapitolu. Ale späť ku "Blood Diner". Pracovný názov "Blood Feast 2" v tomto prípade nie je nijako umelo a náhodne zvolený, ale veľmi trefne navnadzujúci. "Blood Diner" si už od spomínanej klasicky zobral to základné jadro, na ktorom sa postavil celý príbeh. Nehovorím o ničom inom, ako o egyptskej bohyni Ishtar a jej obetných rituáloch, vykonávajúce sa v malej rodinnej reštaurácii jej uctievačmi, dvomi bratmi. Krvavý fanatizmus a oddanosť tomuto božstvu v ženskej podobe sa v ich hlavách nezrodil z čista jasna, ale za základ ich cesty sa dá považovať vplyv ich strýka z pred dvadsiatich rokov, ktorého vyčíňaním sa odštartuje nielen film samotný, ale aj životný smer jeho vnukov. ### Hneď z ostra treba povedať, že ten, kto nemá rád hororový trash okorenený fekálnym humorom, si nedokáže "Blood Diner" naplno užiť. Komu však podobná kombinácia vyhovuje, smelo do toho. "Blood Diner" v tom prípade rozhodne nesklame. SUPER TRASH. (07.06.2009)