War Photographer
Vojnový fotograf
Režie:
Christian FreiKamera:
Peter IndergandVOD (1)
Obsahy(1)
Snímek o americkém fotografovi Jamesi Nachtweyovi, o jeho motivaci, strachu a denní rutině válečného fotografa. Uvěříme-li hollywoodským filmům, pak jsou všichni váleční fotografové otrlí a cyničtí drsňáci. Jak jinak by v tak hrůzných situacích mohli myslet na „dobu osvitu“? Švýcarský režisér a producent Christian Frei následoval Jamese Nachtweye na cestách po válečných oblastech v Indonésii, Kosovu či Palestině. Používal speciální mikrokamery připevněné na Nachtweyův fotoaparát. Můžeme tak sledovat, jak slavný fotograf čeká na rozhodující okamžik. Slyšíme, jak dýchá. Poprvé v historii filmů o životě fotografů přináší tato technika autentický vhled do práce zúčastněného fotožurnalisty. (Doc Alliance Films)
(více)Recenze (36)
Zajímavý pohled na profesi válečného fotografa a trochu i její obhajoba. Věnovat svůj život informování o válkách, chudobě atd., je obdivuhodné. Přesto mi v kontextu filmu dosti chybělo nějaké komentování příčin toho co vidíme. Vždy byla zobrazována jen jedna strana problému, bez jakékoli konfrontace. Zřejmě je to úmysl, ale pak alespoň pro mě, celý film trochu ztrácí sílu a informační hodnotu. ()
"Tieto zábery kazia obchod" - to je výstižné motto vojnových fotografií Nachtweya. Ohromné dávky utrpenia a skazy, ktoré za tie roky absolvoval, by priviedli na psychiatriu väčšinu z nás. Vnútorná disciplína a presvedčenie o zmysle toho, čo robí mu zrejme umožnili v relatívnom zdraví prežiť. Fotí priamo pri zdroji, čo si neviem dosť dobre predstaviť v jednom prípade a nie 25 rokov! Akceptovať toľko hrôzy robí probém normálnym ľuďom a zrejme preto dávame prednosť ľahkej zábave našich TV kanálov.. ()
Jako celek není dokument až tak skvělý. To ovšem rádi odpustíme, jelikož jde o velmi silné téma a o velmi zajímavou ikonu fotografie. James si musel (musí) procházet vnitřními démony, které si zřejmě nedokážeme ani představit. Je celkem logické, že vás takové zkušenosti oddálí od většinové společnosti a stane se z vás samotář, který nemá rodinu. Toto povolání, s takovým nasazením, je s rodinou v podstatě neslučitelné. Další otázkou zůstává, zda člověk dokáže žít "normální" život po všech těch hrůzách. Takový Antonín Kratochvíl je snad už počtvrté ženatý a dokazuje, že toto povolání rodinnému životu zrovna nepřeje. Respekt. O důležitosti této práce není možno pochybovat, otevírají nám oči, přenášejí události, které by nám byly navždy uzavřeny. ()
Z dokumentu je zjavné, že James Nachtwey je veľmi špecifická osobnosť. Fotografuje ľudí, ktorí mu to dovolia, príbehy, ktoré majú čo povedať. Má cit, je oddaný a chce dať vedieť o veciach, ktoré sa vo svete dejú a nie sú správne. No moje pocity po zhliadnutí tohto dokumentu boli veľmi zmiešané. Neviem ho uchopiť, nerozumiem čo bolo Freiovým odkazom. Chýba tu kontext Nachtweyovej práce. Predpokladám, že fotografie sa najčastejšie neobjavujú ako také, ale v rámci určitých článkov. A v tom prípade je to hlavne o tom, čo je napísané. Kto to píše? Fotí sám, pretože chce? Fotí na zakázku? Môže zasiahnuť do toho, aký text je pri jeho fotografiách? Aký odkaz chce nimi povedať? Aby to svet videl? Aby sa zamyslel? Alebo aby sme s tým aj niečo urobili? Ide o povolanie ako také? O tom aké je to niekedy ťažké? Ide o neho ako osobnosť? V akom kontexte mám hodnotiť jeho prácu? Ako umenie? Asi nie. A ak ako odkaz, tak mi chýba vedieť veľa o tom, čomu vlastne svojimi fotografiami pomohol. Dynanika dokumentu je tiež veľmi roztiahnutá, dlhé zábery z "akcie" dávajú priestor na zamyslenie, ale o čom presne? Chýba mi hlbší impulz.... ()
Skvelý, skvelý dokument o fotografovi, ktorého práce všetci dobre poznáme, aj keď možno väčšine z nás jeho meno veľa nepovie. Miestami až neuveriteľne emotívny film, po ktorom sa sen každého novinára o práci vojnového korešpondenta rozpadá na prach reality. Skvelá práca. Mať tú možnosť, tak dám 6*. Takto je to za 5. ()
Galerie (1)
Photo © Moscow International Film Festival
Reklama