Horská hlídka

Tento film stojí za pozretie.Tibetské antilopy,pytliaci,horská hliadka,reportér z Pekingu.To sú hlavné postavy v tomto filme.Veľmi pekné scény,auto prechádzajúce cez pustú,nehostinnú krajinu.Je to rekonštrukcia dramatických udalostí,ktoré sa skutočne udiali v rokoch 1993-1996.Aj keď väčšina hercov sú len obyčajný amatéri,není im moc čo vytknúť.Film bol natáčaný v nadmorskej výške 4500 metrov.Je to jedná z najmenej pohostinných oblastí na svete,kde ešte žijú ľudia,dokonca tam vedie aj cesta.Vietor,sneh,púšť,žiadne stromy,dookola samá pustatina.Neviem či by tam niekto chcel žiť,okrem tých čo sa tam narodili.Ktovie aká je teraz skutočná situácia na tejto tibetskej plošine,po rozpustený dobrovoľnej horskej hliadky.Možno nie moc lepšia,ale stav antilopy tibetskej sa vraj zvýšil. (30.12.2009)

Místní všeobecný nadšení z asijských filmů nesdílím a tohle byla prostě nuda, až na jednu scénu s pohyblivým pískem. Krásný hory by uměl natočit i blbec s kamerou v mobilu. Emocionální náboj filmu? Kde, ptám se? Kde tam byla jediná postava, se kterou by mohl divák cítit nějaký spříznění? Dvě hvězdy jsou až moc, jedna za vcucnutí a jedna za stopáž, která mě nenutila koukat na to ještě dýl. (12.02.2007)

Horskou hlídku si umím představit jako hranej dokument v rámci festivalu Jeden svět. Kdyby byla tak natočená a koncipovaná, fungovala by jako pocta svérázným asijským ochráncům přírody a jako zprostředkování zážitků a situací, který jsou pro Evropana skoro nepředstavitelný, navíc z míst, "na kterých máte docela velkou šanci, že budete první člověk, který na ně od počátku světa vstoupil. Bohužel, režisér Chuan Lu se pokusil tohle všechno sdělit ve formě "opravdickýho" filmu se vším, co k němu patří, jenže zřejmě není dost dobrej nebo snad zkušenej filmař na to, aby to dokázal v tak těžkých podmínkách, ve kterých musel natáčet. Nezdála se mi ani zvolená forma vyprávění plná nezručně použitých a průhledných schémat, práce s (ne)herci... S žádnou postavou jsem se nesžil, žádná na mě nezapůsobila, a na konci jsem necítil skoro žádný emoce, přestože právě o ně tady hodně šlo... (01.07.2007)

Obětovat svůj život ve prospěch přírody a záchranu antilop – to je smyslem jejich života. Jediné co jim pomáhá je naděje, odhodlání, protože to ostatní nemají. Peníze, porozumění, oporu – to vše jim chybí. Naděje svitne až v okamžiku, kdy se do jejich hlídky přidá nový člen v podobě novináře, který má za úkol napsat článek o jejich „povolání“ a možná jim tak i pomoci a částečně se podílet na záchraně toho, co z této krajiny ještě zbylo. Nikdo z nich však netuší, že se chystají na výpravu, kde bude potřeba i obětí, aby jejich přání a prosby byly vyslyšeny Syrový snímek, založený na základě skutečných událostí, vás možná přiměje zamyslet se nad hodnotami lidského života a určitě ve vás zanechá spoustu smíšených pocitů. (28.01.2006)

Narozdíl třeba od Deckera jsem si nepočíhal, až bude Kekexili na plátně. K čínskému filmu, uvedenému záslužně v českém kině (děkuji lidem v Aeru a Světozoru), jsem se dostal víceméně neplánovaně. A vůbec jsem nelitoval... Nebudu sem nosit dříví do lesa s plky o mimořádnosti a syrové působivosti snímku. Jen dodám, že při scéně se zapadnutím do písku se dusná atmosféra, jež zahustila prostor kinosálu, dala krájet doslova motorovou pilou. Takové ticho jsem v kině dlouho nezažil... A film formátu Kekexili také jen tak nezažiju. (27.05.2006)