Yawar mallku
Krv kondora
Blood of the Condor
Obsahy(1)
Sociální drama ze života bolivijských Indiánů. Mezi příslušníky kmene Quechuasů (jedné ze dvou hlavních indiánských skupin v Bolívii) přijíždějí američtí zdravotníci s posláním zabránit domorodým ženám rodit děti. Vzpoura Quechuasů proti zásahu mezinárodního porodního střediska končí tragicky. Protest tvůrců filmu není namířen proti kontrole porodnosti vůbec. Režisér Jorge Sanjines, který za film získal ve Francii Cenu G. Sadoula za rok 1969, řekl: V případě Bolívie jde o obyvatelstvo, u něhož nedochází k populační explozi, kde je velmi řídká hustota obyvatelPodle mého názoru chtějí Spojené státy kontrolovat obyvatelstvo, které by se v nepříliš vzdálené budoucnosti mohlo stát ohniskem odporu ještě silnějším než ta ostatní, Film je určen pro II. distribuční okruh. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
Do vysokohorské vesnice jsou posláni lékaři, kteří mají tajně sterilizovat kečuánské ženy, aby tak zamezili zbytečnému nárustu jejich populace. Ve druhé dějové linii sledujeme drama Ignácova života, který je postřelen a leží v nemocnici. Příbuzní se zoufale snaží sehnat peníze na krev. Spojení dvou dějových linií, které zdůrazňují kontrast moderní a tradiční Bolívie, vznikl poutavý, přesto místy rozvleklý snímek. ()
Yawar mallku - Krev kondora: to je antická tragédie na bolivijský indiánský způsob. Jorge Sanjinés i ve svém druhém celovečerním filmu dodržel vlastní filmové teze, s nimiž se přiřadil k hnutí Třetího kina, kde šlo o vymezení se proti ekonomickému a kulturnímu imperialismu ze strany Spokojených států amerických a také odmítnutí komerční podstaty hollywoodského filmu. Jde o angažovaný akt, neboť veškera a snad někdy i dobře míněná pomoc Spokojených států amerických vždy postihovala především nejchudší vrstvy obyvatel, pustošila jejich svébytnost a kulturu. Odmítání hollywoodského modelu je potom věcí umělecky ideovou. Pročež jsou aktéři filmu neprofesionální herci a vynaložené finance jsou na té nejspodnější možné hranici (a tedy obdivovatelé hollywoodských filmů budou konsternováni z viděného). Já jsem filmem nadšen: jde o bolivijskou filmovou poezii, o tradiční kulturu andských Kečuů (potomky Inků), potřeby a pocity nejprostších lidí, jejich nitra a uvědomění. Jde tak o nejbytostnější a kulturní emancipaci i pochopení vlastní svébytnosti. Na filmovém scénáři spolupracoval Sanjinésův věrný druh Óscar Soria, kameramanem obrazů z poezie velehor a civilizační rozervanosti lidské duše byl Antonio Eguino, indiánské noty z andských píšťal vedle Alfreda Domíngueze připravili také Ignacio Quispe a Alberto Villalpando. Zřejmě největším vítězstvím filmu po jeho uvedení do kin bylo zahájení vyšetřování nezávislé agentury Peace Corps (ve filmu se jmenuje Corps of Progress), založenou roku 1961 Kennedym, a její následné vyhnání z Bolívie v roce 1971. Hlavní postavou příběhu je Ignacio Mallku (zajímavý Marcelino Yanahuaya), vůdce andské kečuánské vesnice Kaata (hraje tedy sám sebe), jehož život je nejprve zasažen nepřízní osudu a poté i utajovanou činností dobrovolnické pomoci. Tradice se dostává do konfrontace s civilizační velmocí s tím nejdestruktivnějším dopadem. Skrze frustraci přichází uvědomění neblahé skutečnosti a nepřejícné reality. Druhou hlavní postavou je Sixto (zajímavý Vicente Verneros Salinas), Ignaciův bratr, pro nějž představuje střet s krutě bídnou realitou uvědomění si kulturní svébytnosti. Hlavní ženskou postavou je Paulina (Benedicta Mendoza Huanca), Ignaciova manželka v té nejniternější bolesti. Yawar mallku - Krev kondora: jest to angažovanou bolivijskou poezií s emočně působivými výjevy a esteticky uspořádanými obrazy, se záměrnými kontrasty a revolučním výkřikem. Pozoruhodný filmový prožitek! ()
Výborný snímek, obasazený sympatickými naturščiky z řad obyvatel skutečné indiánské horské vesnice, kteří tu představují skupinu indiánů bouřící se proti sterilizaci indiánských žen Američany - když pak v důsledku dramatické situace potřebují ve městě lékařskou pomoc, nedočkají se, neboť ten, kdo by mohl pomoci, raději na exkluzivním večírku řeční, než by jednal - Bezmoc chudých je v těch chvílích hmatatelná a rozhodně nesvědčí ve prospěch "bohaté“ civilizované společnosti… "Co tam dělá?“ - "Koupe se ve světle.“… ()
Moja prvá skúsenosť s bolívijskou kinematografiou. Tak technicky slabé spracovanie som veru nečakal - porovnateľné s o 30 i viac rokov staršími filmami. Herci toporní, kamera trhaná, obidve línie príbehu naivne jednoduché. Američania nemajú nič iné na práci ako sterilizovať ženy v bohom zabudnutej horskej dedine takmer vymretého indiánskeho národa. ()
Film, který podává zprávu o propastných rozdílech v životě lidí ve městech a “jinde” – na venkově. Rovněž se pokouší mapovat metody, kterými se vláda chtěla vypořádat s původním indiánským obyvatelstvem. “Policie” popraví několik nevhodných obyvatel vesnice. Mezi nimi je i Ignacio (Marcelino Yanahuaya), který však přežije. Je dopraven do nemocnice. Péče však něco stojí a jeho bratr Sixto (Vicente Verneros Salinas), který se marně pokouší asimilovat ve městě, chce bratra za každou cenu zachránit. Zajímavým faktem filmu je další úděsná metoda. Zahraniční zdravotnická agentura, pod rouškou humanitární pomoci, tajně sterilizovala ženy ve vesnici. ()
Zajímavosti (1)
- Vôbec prvý celovečerný film v kečuánštine - nárečí bolívijských indiánov. (dyfur)
Reklama