Obsahy(1)
Snaha rekonstituovat Brazílii na římských předměstích a prostě typicky lusofonní pocit „saudade“ byl důvodem vzniku tohoto filmu. Námět: příběh dvou mladých lidí, kteří jsou tak trochu lháři, tak trochu homosexuálové a chtějí zabít vlastního otce, aby mohli spát se svou matkou. Ale Glauber Rocha ho odmítá vyprávět… (oficiální text distributora)
Recenze (1)
Břitká sociální satira, utahující si ze třech K - kolonializace, konzumerismu a kapitalismu. Film, který by se dal přeložit jako Jasno, je vystavěný na vršení banalit, až to působí komicky, ale ono vršení je natolik (sebe)uvědomělé a okázalé, že to nejde neobdivovat. Otevřené přihlášeni ke svým inspiračním zdrojům, hlavně pak italským neorealistům, kteří Rochovo dílo hájili a obdivovali (znal se třeba s Antonionim apod.), pak působí spíš jako výsměch, protože Jasno vypadá, jako kdyby spolu italští neorealisté měli pomalejši dítě a to by si začlo něco s Pasolinim. A film je stejně tak nevyzpytatelný a podivný, jak to zní. ()