Obsahy(1)
Cílevědomá a důsledná Bárbara (Geneviève Grad) je jako sekretářka ve velké firmě na vlastní kůži svědkem šovinismu a moci peněz v muži ovládané společnosti. Poté, co je pro svoji nepoddajnost vyhozena z práce, rozhodne se využít své krásy i půvabů jejích dvou pohledných spolubydlících a společně s nimi si zařídí vlastní soukromý nevěstinec pro movité klienty v jejich bytě v São Paulu. Důslednost, se kterou Bárbara ke všemu v životě přistupuje, však postupně vnáší deziluzi do jejího vztahu se sebou samou i jejími přítelkyněmi. Je možné pro ženu v Brazílii 70. let dosáhnout toho, po čem touží, nebo se všechny její sny a činy nakonec obrátí pro ní? (Dionysos)
(více)Recenze (4)
Zlatá Palma - výběr ()
Khouri opět kriticky studuje svoji společnost, tentokrát však přiléhavě estetickým zdvojením privilegovaného detailního kamerového záběru na pohled očí studovaných ženských postav jako by oznamoval, že pohled na tuto společnost bude pocházet z úhlu pohledu žen. Což je posun, jak správně píší v článku zde (http://www.aescotilha.com.br/cinema-tv/central-de-cinema/o-palacio-dos-anjos-walter-hugo-khouri-critica/), oproti jeho nejslavnějším Noite Vazia (1964), které jsou vyprávěny z pohledu muže. I proto je film možná zklamáním pro diváky, kteří očekávají ženu jako sexuální objekt, protože navzdory nepochybné kráse všech hlavních protagonistek a až sladce reminiscenčních telenovelových barev, se jedná o film chladný jako ostří pohledu Geneviève Grad, v němž se na pozadí hudby vždy latentně ozývá siréna unikajících snů. Predestinace v naší společnosti totiž učí, že luxus a peníze znamenají výhru jen pro toho, kdo jim zcela zaprodá svoji duši, a o toto svého druhu faustovské gesto se zde hraje. Hraje i dnes a tady. ()
ocenenia : MFF Cannes 1970 - Nominácia na 1. cenu ()
PALÁC ANDĚLŮ. ()