Zpět k pramenům

Zajímavej seriál o místech, kam se každý nepodívá. Ale pan Munzar by si mohl alespoň předem připravit, co má vlastně povídat..a ta příšerná písnička, to je hrozný!! Nějakej známej nebo dokonce příbuznej režiséra, jinak neni možný, aby se to tam dostalo. Stejně příšerný má i ty písničky o stromech, pražských věžích a kusu dřeva..!! (07.07.2009)

Tenhle seriál se mi moc líbil. Taková ta jeho atmosféra harmonie a klidu. Navíc tolik krás naší malé republičky je tu ukázáno, že se člověk až diví, kolik jich je. Řeky miluju, ne nadarmo jsem u jedné každý víkend žil. Jihlava je moje řeka. Na našem úseku kolem chaty (+- km) byste mě mohli najít ve vodě pořád. Nebo u vody, kolik já jen proseděl večerů a nocí na rybách. Někdy úspěšných a někdy ne. Kolikrát já se koupal v chladivé vodě téhle říčky plné ostrých kamenů během parných letních dnů. Kolik hodin práce mi dalo zpevňování břehů a čištění koryta? To už nikdy nespočítám. Ale jedno vím jistě, že jejich počet bude jen narůstat, protože řeka je mojí součástí. Řeka si mou náklonnost zajistila do konce života. Tenhle seriál je i krásně filozofickej, plnej těch příjemných myšlenek, který vás napadají takhle v neděli odpoledne, když ležíte na dřevěným můstku vystrčeným do řeky, s jednou nohou ve vodě, stéblem trávy v zubech a koukáte na azurové modré nebe. Když na vás svítí sluníčko, topoly nad vámi šumí v celé své ztepilé kráse sta metrů, ptáci pokřikují a štěbetají všude kolem. Občas mlaskne nějaká ryba jak lapá po vzduchu a užovky v hektickém plácání zabíjejí svou kořist v podobě malých rybiček. Když vám na koleni přistane malá modrozelená vážka, tak to je ta chvíle, kdy máte přesně tu stejnou náladu, jaká plyne z tohoto seriálu. Jedno moudro jsem si z něj zapamatoval a určitě ani tvůrcům nebude vadit, když se tady s vámi o něj podělím. Myslím, že by to mělo být jakýmsi mottem života každého člověka, kterému záleží na světě kolem něj. Je to z dílu sedm, Jizerské prameny. Člověk se narodí, žije a míří ke smrti. I kdyby udělal jakékoliv chyby, nikdy se už nemůže vrátit na počátek své cesty životem. Ten úžasný zážitek putování zpět v čase, až ke zrození, mu umožní jenom cesta proti proudu řeky - zpět k pramenům. A když je člověk vnímavý a dívá se kolem sebe, může se stát, že cestou k prameni řeky pozná věci, které mu umožní dojít i k prameni sama sebe. Čistou mysl a nezkalený pramen. (10.02.2006)

Tenhle seriál se mi líbí, nejen pro to, že sem náruživý vodák tělem i duší, ale i pro to, že tenhle seriál je parádně uklidňující... Je zajímavý sledovat přiběhy jednotlivých řek, od soutoku až po samotný pramen. A to mě napadá hnedka jedna písnička - Půjdem zpět k pramenůůům, k vodě a kamenům... :o). Je to sice takový béčko, ale chytlavý jak zvon. Je vidět, že Luděk Munzar přesně ví, o čem mluví a že má k české přírodě více než vřelý vztah. Navíc je to moc dobrej nápad vydat se na cestu k samotnému pramenu řeky. Některé prameny jsou téměř neobjevené, některé naopak, ale všechny mají pro řeku existenční důležitost :o)). to sou mi kecy takle po ránu... (08.04.2012)

Vydal jsem se hledat prameny řek-Jizery,Ploučnice,Nisy,Jizerské kamenice a Labe. Všechny jsem našel,ale nikde nezůstal hrníček s logem české televize. Cedule u pramene řeky Ploučnice už je taky pryč.Asi jí má někdo zatlučenou na zahrádce. Jinak tento dokumentární seriál je naprosto vynikající.A rozloučení v posledním díle mě vzalo za srdce. (22.07.2011)

Kedysi dávno Slovania považovali pramene riek za posvätné miesta. Možno si vždy pri sledovaní tohto seriálu, kdesi hlboko moja duša spomenie na tieto okamihy, lebo tento seriál vo mne vyvoláva akési nostalgické dojatie, nad krásou riek a lesov pri ich prameňoch. Fascinujú ma aj "posvätné miesta socialistickej výstavby" - priehrady - hlavne ich veľkolepé letecké zábery. Pred niekoľkými rokmi som bol na hudobnom festivale, ktorý sa konal na brehu Oravskej priehrady. Hudbu si nepamätám, ale viem, ako ma fascinoval odraz slnka na vode, kopce kontrastne vystupujúce na druhom brehu proti tmavnúcej večernej oblohe a mihotavé svetlá aut prechádzajúcich cez most ponad priehradu. Škoda, že neexistuje podobný seriál aj u nás. Cesta proti prúdu Hrona či Popradu by bola krásna a možno by sa pár Bratislavčanom splnilo želanie vidieť (aspoň v telke) prameň Dunaja, po nábreží ktorého sa tak radi prechádzajú. (30.06.2008)