Občan pes

Musím opakovat již zde stokrát řečené: Občan pes je thajskou verzí Amélie z Montmartru. Dle mého názoru je šmrncnutý snovými vizemi jako v Nauce o snech. Je to pestrobarevný veselý film, kde vizuální stránka hraje prim. Náplní filmu je klasická love strory. Jde jen o to, jak až moc se vám ty roztomilé šílenosti budou líbit. 70% (06.03.2007)

80 % - Všichni říkají "Amelie z Bangkoku", já tady ale vidím víc společných rysů s Gondryho Naukou o snech. Je to krásné fantazijní vyprávění s pestrobarevnou vizuální stránkou a crazy příběhem, kde se čtou knihy v neznámých jazycích, chodí se s plyšovými medvědy, kteří kouří, staví se hora z plastových lahví, hledají se useknuté prsty v konzervách se sardinkami a babičky se reinkarnují do hmyzích těl. Pro hrdiny je to svět naprosto normální, jakoby se nechumelilo. Ausíte ho taky tak brát, protože nic konvenčního se čekat nedá. Dokonce bych řekl, že Nauka o snech se možná držela víc při zemi :-) (01.03.2007)

milý, prapodivný, nevyrovnaný, nenáročný,,, pokus o pokus napodobit Amélii z Montmartru trochu vyšel, trochu nevyšel - - - a já se trochu bavil, trochu nebavil, občas i hodně bavil a hodně nebavil... možná kdyby tvůrci nechtěli být tak moc originální, vyšlo by to líp - u mě tak 6/10 (29.03.2007)

Poměrně jednoduchá báchorka, která sice příliš nepřekvapí příběhem, ale zase pohltí vizuálně dokonalým světem a přehršlí surreálných nápadů, zabalených do jásavě barevného balení. Moje první setkání s thajským filmem, bylo celkem dobré, i když jsem čekal od tohoto všude vychvalovaného filmu poněkud více. (18.08.2010)

82 procent? Přirovnání k Amélii je sice oprávněné co do barevné stylizace obrazu, struktury vyprávění a zvolené poetické optiky. JInak je ale tenhle film už po půl hodině hrozná nuda, která překvapuje jen v drobných etudkách (kouřící holčička, medvídek-bezdomovec, mrtvý motocyklista-taxikář nebo "aktivista" Peter) a působivá je opravdu jen tou horou z plastikových lahví. Silně pochybuju, že jde o thajskou "filmovou událost roku" - možná nejnákladnější a divácky nejvstřícnější, ale - ačkoli o tamním vývoji samozřejmě nic nevím - nevěřím, že tohle je vrchol. Jenom ve Varech se každý rok hraje pár daleko zajímavějších thajských filmů. Tohle začíná jako romantika, přičemž vám to pořád slibuje, že to bude o něčem jiném. Pokračuje to a rozvíjí se jako romantika, ale pořád vám to podsouvá (skrze dělení na kapitoly, hrátky s obrazem i s hlediskem vyprávění), že se něco "vyřkne". A končí to - naprosto banálně a žánrově průměrně - jako romantika. A nic víc. Poselství se nekoná (pokud jím tedy není víra v sílu lásky - blá blá blá - a to, že babička se určitě zase v něco převtělí). Přestože mám hodně výhrad k celému tomu umělému kultu, který se vytvořil kolem jiného asijského exportu, Kim Ki-duka, oproti tomuhle... nechci být vůči filmu nevybíravě kritický, ale škoda slov. Občas úsměvné, místy originální ale celkově vzato naprosto zbytečný film, u kterého mě vůbec nenapadá důvod, proč vzniknul... Ale nic ve zlém, třeba jsem se s ním jenom "nepotkal". (08.03.2007)