Recenze (1)
Chabý pokus o reflexi duševní poruchy, založený na banální bizarnosti, odvozené z evropských surrealistických zdrojů. Osvobození, které šílenství skýtá a na něž upozorňoval třeba právě André Breton, zřejmě – v očích amerických experimentátorů – nedostačuje tomu, které zaručuje Bill of Rights, a zůstává jen jako koncept pro obrazivou – či spíše fantaskní – svévoli. Přitom čerstvá válečná zkušenost mohla ozřejmit hlubší dosah a smysl, který tento fenomén skýtá, jak na to později upozornil třeba Ronald D. Laing: „Jsme otupělá a bláznivá stvoření, cizinci sobě samým, jeden druhému, duchovnímu i hmotnému světu. […] To, čemu říkáme ,normální‘ je produkt represe, odmítání, rozdělení, projekce, introjekce a dalších forem jednání destruktivního pro zkušenost a radikálně odcizeného od struktury bytí.“ A právě schizofrenie se tak stává „speciální strategií, kterou osoba vynalézá, aby mohla žít v situaci, v níž žít nelze.“ ()