Horizon: The Hawking Paradox
Obsahy(1)
Anglický fyzik a profesor na univerzitě v Oxfordu Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších lidí na Zemi a jednou z mála skutečných "celebrit" mezi vědci. Je předním odborníkem v oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace. Ve svých dvaadvaceti letech onemocněl vzácnou neuromotorickou poruchou; postupně přestal ovládat končetiny a má problémy s řečí. Přesto se stal živoucím ztělesněním génia. Ovlivnil tisíce odborníků a miliony laiků. Jedna z jeho prvních knih - Stručná historie času - se stala bestsellerem. Je srovnánván s Albertem Einsteinem. Přesto někteří fyzikové vyjádřili pochybnosti o některých Hawkingových tezích. Zvláště jeho teorie informačního paradoxu vyvolala jednu z nejlitějších intelektuálních bitev nedávné doby. Dokumentaristé BBC se vydali po stopách tohoto konfliktu a pokusili se divákům přiblížit stav věci v oboru zdánlivě tak abstraktním, jakým je teoretická fyzika. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Fascinující mozek, i životní osudy. Jak srozumitelný ve všem co říká. Díky tomu tolik příznivců. ()
Mám rád teorie "magořin". Kdy si člověk vycucá z prstu šíleně úžasnou fantasmagorií a všichni ho pak strašně obdivují. Tenhle dokument je však na můj vkus (ač fyzik nejsem) příliš laický a takový neurčitý. Nenabízí žádný pořádný pohled na věc, ani záměr. ()
Mnoho udalostí a objavov už bolo prezentovaných verejnosti. No len pár si študenstvo tak obľúbilo, že sa dostali do top výhovoriek. Prvým je jednoznačne objav stresu, ako dôvodu prečo som doniesol zlú známku či nesplnil nejakú úlohu. Druhou kultovkou bude zázračná hawkingova rovnica S=c^3A/4hG. Tá hovorí, že síce som sa učil, no čierna diera vytvorená v mojej hlave poslala všetky informácie do paralelného vesmíru. Upozorňujem, že s fetom to nemá nič spoločné. Preto som za premenovanie teórie informačného paradoxu čiernych dier na teóriu skúškového okna. Celý dokument vznikol na základe jednej veci. Plne elektromotorizovaný Pišta Hawking na tejto rovnici vybudoval svoju kariéru, stala sa z neho televízna celebrita až raz vystúpil na konferencii a povedal: "30 rokov som obhajoval blbosť, lebo to funguje takto, ale som rád, že sa mýlil aj ten nýmand, ktorý od začiatku tvrdil že sa mýlim." Pre toho koho baví teoretizovanie či veci o ktorých bežný človek ani neškrtne môže byť snímok zaujímavý. Možno sa niekomu podarí spracovať ponúknutú informáciu, komu nie aspoň bude mať počas celej projekcie na tvári hawkingovský úsmev tupca s výrazom: H?. ()
Nikdy jsem přesně nevěděl, do čeho pan Hawking fušuje a raději to mělo tak i zůstat. Tyhle matematicky dokazované fyzikální teorie na mě působí jako z dob Galilea a skálopevně jim nelze věřit. Takže docela nezáživné, tedy pokud se nechceš jen koukat na nejslavnějšího vozíčkáře na světě nebo nejsi šílený fanoušek Star Treku a Stargate. ()
Parádny dokument o veľmi zaujímavom vedcovi, ktorý sa venuje fyzike, čiernym dieram, gravitácii, či teórii času a podobným náročným problematikám, ale v tomto filme je to podané pekne ľudsky a diváka to nesmierne vtiahne aj do týchto náročných tém bez toho, aby musel nejako ovládať kozmológiu. ()
Málo in-depth. Uvidíte Hawkinga jíst (nebo v jeho případě spíše jen unyle přijímat potravu), ale neuvidíte žádný velký nástin jeho myšlenkových pochodů, nýbrž pouze banality a v kontextu s pravidelně se opakujícím "Hawking je, vážený a milý diváku, ňákej génius" mottem směšně zjednodušené hypotézy. Jinými slovy, být Hawkingův duševní potenciál omantinelován tímto filmečkem, s podobnými věcmi bych tipem vyrukoval do světa třeba z gauče svého obýváku, ale tak tomu samozřejmě nebude. Zajímavé, ale nic víc; tak či onak - lepší než třeba dokument o páření říčních vyder. ()
Nuže, o Hawkingovi jsem už slyšela. Tady jsem se ale dozvěděla docela srozumitelně přesně to, co by asi člověk měl znát, to nejdůležitější o jeho životě a díle i něco málo o sporech, které kolem jeho myšlenek byly a jsou, a jak to dnes zhruba vypadá. Byl to lehce stravitelný dokument a za to, že si nehrál na dílko pro fajnšmekry, dávám čtyři hvězdičky - to by asi měl být cíl dokumentů, něco málo ozřejmit z problematiky, aniž by se divák hned musel stát odborníkem (na což v případě Hawkinga holt stejně není kapacita :-) ()
Dokument byl zajímavý, ale přišlo mi spíše, že popisoval vývoj sporu o informačním paradoxu nežli samotný problém. ()
Docela zajímavý dokument, po jehož shlédnutí se chtě nechtě stavím spíše na stranu Hawkingových vědeckých protivníků. Ne snad, že bych o teoretické fyzice věděl víc než běžný středoškolák, ale celý dokument tak vyznívá. Ať už ma Hawking pravdu nebo ne, jeho význam pro polularizaci vědy je neoddiskutovatelný. ()
Film nás pútavou formou detektívky snaží odhaliť pravdu o Hawkingovi a jeho prevratnej myšlienke o forme fungovania čiernych dier vyjadrenej relatívne jednoduchou rovnicou, z ktorej vyplýva INFORMAČNÝ PORADOX. Proti tejto jeho teórií, že čierna diera všetko pohltí a jej zánikom zaniknú aj všetky informácie o pohltených predmetoch bola síce prevratná, ale vedeckou obcou pomerne neakceptovaná. Začína sa bitka mozgov o dokázanie svojej pravdy. Veľmi zaujímavý a pútavý dokument nám aj napriek pre bežného človeka nezrozumiteľnej téme podáva drámu, inteligencii, humor a tragédiu v rozmedzí necelej hodiny. Ja som sa výborne pobavil a to ma čierne diery, štruktúra a fungovanie vesmíru naozaj nezaujíma a nie som ani fanúšikom S. Hawkinga hoci hral v Simpsonovcoch. ()
Tentokráte od Stephena tak docela nuda. Na vině je hlavně to, že dokument vlastně nezkoumá žádnou konkrétní teorii, ale de facto se věnuje pouze Hawkingovi. ()
Horko těžko 3 hvězdičky. Upřímě mě nejvíc irituje "průvodkyně pořadem", která používá takové slovní obraty, jako kdyby mluvila k hlupákům. Pokud to pominu, mnoho se toho člověk v dokumentu nedozví. Určitý informační přínos má, ale čekal jsem mnohem víc, zvlášť od BBC. ()
Hawkingovi výroky celkem mediálně zbulvarizované, v ne moc záživném dokumentu, který je tak laický že se člověk nedozví vlastně vůbec nic. ()
Velmi povrchně popsaná jedna z největších teorií 20. století. Dokument však ale neměl být přednáškou o dané problematice, protože to se opravdu nedá vysvětlit za 50 minut v TV. Byl to pohled do zákulisí vědy, kde i přes jednoznačné názorové rozpory panuje respekt vůči oponentům (škoda, že to není i v politice). Pohled na jednu a tu samou rovnici a snaha naznačit singularitu bez její zmínky byla podaná velmi špatně, tj. grafický doprovod byl velmi chudý. Přesto se snaha přiblížit tyto partie fyziky cení. Životní osud profesora Hawkinga není nic pěkného a pro svět je velká škoda, že je takto indisponován. Klobouk dolů, i přesto, že informační paradox nebyl doposud uspokojivě vyřešen a pravděpodobně to tak ještě nějakou dobu zůstane. Viděl jsem lepší dokumenty týkající se významných fyziků a jejich prací. ()
Popravdě už mám dlouhou dobu pocit, že se z Hawkingova života stala populární zábava pro široký masy.. většina dokumentů s ním spojených je alespoň z poloviny biograficky zaměřená a pro fyziku samotnou už tolik místa nezbývá. Není divu, jeho příběh je poutavej a pro mnohé jistě inspirativní.. ale když pak kolem vidím, jaká iluze okolo něho za tu dobu vznikla, zatímco ostatní teoretický fyziky (ačkoliv jsou někteří ve svý branži v podstatě takový rockový hvězdy) normální divák nezná, tak si říkám, že to je nefér a že tady lidem evidentně už nejde o fyziku. ()
Výborný dokument pri ktorom som mal problém odtrhnúť oči od obrazovky mapuje vačšinou problém a záhadu konštrukcie čiernych dier, pritom však poskytuje pohlad aj do súkromného života S.Hawkingsona. Všetko je podané velmi pútavo a zrozumitelnou formou aj bežnému divákovi a pokial ste zrovna neni Hawkingov intelektuálny odporca alebo preborník v teoretickej fyzike určite vás tento dokument bude baviť:) ()
Volejte 911, máme tu film, který patří do festovní svěrací kazajky. Tahle pop fyzika, co tu tvůrci nabízejí, totiž nestojí ani za fajfku tabáku. Naprostá banalizace a bagatelizace oboru. Chápal bych to ještě tak u filmu, kde je běžným zvykem zúžit práci vědce na jeho soukromý pikantérie, ale v dokumentu? Ve skutečnosti se tu před námi odehrává klasický boj o ratingy a sledovanost, kterým je cyklus Horizon britské stanice BBC poznamenám od samého počátku vzniku. Vždycky tak nějak lavíroval mezi vzděláváním a zábavou. Kupříkladu v roce 1982, když vznikl konkurenční kanál Channel 4, zvolila BBC kvůli sledovanosti neúprosnou cestu zábavy a dramat vědátorů na místo dramat vědy, což je i případ tohohle dílu, který je jen nepřetržitým sledem banalit, frází a klišé. Zdá se, jako by tvůrci měli v hlavě jakýsi filtr, propouštějící jen banality a drby. Doporučuji přečíst si radši nějakou z úžasných knih od Barrowa, Teorii všeho nebo Knihu o nekonečnu, což jsou popularizace, při nichž čtenáři nevyměkne mozek, poněvadž se čtenářem jednají jako s rovnocenným partnerem, a ne jako s blbem. ____ Když už jsme načali toho Barrowa, stojí za to zmínit nesmírně zajímavý způsob, jakým se v posledních letech prohazují kompetence vědy a filozofie. Jinými slovy filozofové dnes dělají vědu a vědci filozofují. Kdokoliv se dnes chce dozvědět něco u fungování světa a poodhalit něco z nejzákladnějších otázek, nesáhne po Hegelovi nebo Heideggerovi, ale po pracích teoretických fyziků a matematiků jako Barrow, kteří toho o fungování světa a vesmíru vědí daleko více. Co jiného vyznačuje nedávný vzestup kvantové fyziky a kosmologie, ne-li mocná a agresivní rehabilitace nejzákladnějších metafyzických otázek (například jaký je počátek a možný konec univerza)? Naopak filozofové jsou nuceni k tvrdé vědě, kupříkladu mocně pučící větev post-analytické filozofie velí nutnost osvojit si dosti složité zákony logiky, zatímco ve film studies díky „nové filmové historii“ není už leaderem mechem obrstlý cinefil ze starý školy, který má načteno a nakoukáno a žije pořád v šedesátkách v objetí Bergmana a Antonioniho, ale spíš mladí badatelé, kteří mají vystudovanou ekonomii, právo či mezinárodní vztahy. Stejně tak se ovšem prohazuje role Západu a Východu. Staré známé klišé tvrdí, že na západě klade společnost důraz hlavně na vývoj vědy a rozvoj technologie, zatímco na východě se klade důraz na náboženství a filozofii. Odsud pocházejí všechny ty rozšířený teze o východním new ageiánství, velké ruské duši, zen-buddhismu apod. Ale není tomu dnes spíš obráceně? Utilitární Čína, kde se kvůli rozsáhlé devastaci přírody roztikala ekologická bomba, tvrdě a pragmaticky vyjednávající Rusové s Evropou a o Evropě s USA, nebo naprostá převaha technických profesí mezi elitami v Indii, o níž pojednal trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Friedman v knize Svět je plochý, naznačují, že Východ už dávno není nějakým zastaralým kolbištěm holismu a iracionálních vášní. To spíš Západ upadá do podivné avatarománie, esoteriky a ryze humanistických soft disciplín (protože nic už nevyrábí, ale jen veksluje), jako je personalistika, telemarketing nebo teorie řízení. Není toho od-vědečtěný Horizon exemplárním důkazem? () (méně) (více)