Interview with a Serial Killer
Obsahy(1)
Arthur Shawcross byl shledán vinným z vraždy dvou dětí a jedenácti prostitutek. Díky příběhům o jeho kanibalismu a zohavování se stal jedním z nejproslulejších amerických masových vrahů. V tomto neuvěřitelném dokumentu si vyslechneme, jak ospravedlňuje své vraždy, popíše, jak byl v dětství zneužíván a vylíčí i své bizarní kanibalistické fantazie, aby se vykreslil jako oběť. Zveličil své sklony ke kanibalismu, aby získal mediální publicitu? Vymyslel si zneužívání v dětství a negativní zkušenosti z války, aby získal sympatie? Nebo je to jednoduše muž, který ani teď navzdory mnoha letům strávených ve vězení není schopen přijmout zodpovědnost za své hrůzné zločiny? Zdá se, že jediným člověkem, který je ochotný odhlédnout od jeho zvěrstev, je jeho dcera Margaret Demingová. O tom, že je Shawcross jejím otcem, se dozvěděla teprve v roce 2000, ale přijala jejich vztah a dokonce mu dovoluje být dědečkem jejích sedmi dětí. Tvůrci pořadu pokládají otázky Shawcrossovi i jeho dceři ve snaze odhalit pravdu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Nejvíce mě zaujala část se Shawcrossovou dcerou. Mám pocit, že ta ženská je ještě více vadná než její otec. - Mám otce sériového vraha! Práda, musím si s ním zajet pokecat... Páni, on vraždil i děti, to je tak fascinující. Musím svým dětem představit jejich dědečka! - To jako fakt? ... -_- Lidé jsou zvláštní. ()
Nepopieram, že hlavný aktér je neuveriteľné hovädo, ku ktorému nemám štipku súcitu, jeho ospravedlnenia neberiem a neprechovávam k nemu absolútne žiadne sympatie, ale dokument to bol teda zaujímavý. Dostala ma najmä posledná časť, v ktorej sa ukázalo, že prechováva city k svojej dcére a vnúčatám, ale aj tak mu neverím. Proste taký slizák. ()
Velké zklámání. Arthur John Shawcross nebyl dobrá volba pro rozhovor a už vůbec ne pro dokument. Čekal jsem někoho mnohem více sofistikovanějšího než Shawcrosse. Představoval bych si někoho kdo své vraždy propracoval věřil tomu a dal jim nějakou jeho zvrácenou myšlenku. Shawcross je "jenom" úchyl jehož falus si v dětství matka spletla s chupa chupsem. Je to zneužívané dítě ze kterého se stala zrůda. Rozhovor je nemastný neslaný Arthur odpovída stroze a nezajímavě navíc se nedokáže vyjádřit k roku 1972 což je asi nejzajmavější kapitola jeho života. Poslední část filmu s jeho dcerou a vnoučaty je spíše smutná a k pláči než zajímavá taktéž je smutný a k pláči fakt že ho v roce 1987 pustí ven na podmínku. Závěr: Dokumentární jednohubka na chmurný nedělní podvečer. ()
Celkem zajímavé povídání. 48 minut nám starý, tlustý, škaredý a umrkaný pán vysvětluje nevysvětlitelné. Lehoulince mě znepokojuje, že ve fázi vrcholné opilosti se prý moje mrkací frekvence razantně zvyšuje. Snad je souvislost, čistě okrajová. Je pro mě celkem čest nahlédnout pod lebku podobnému tvorovi. Celá výpověď na mě působila jako jedna nepříliš povedená lež. Snad jediná pravdivá a upřímná věc, kterou jsem pánovi uvěřil, je jeho nefalšovaná láska k podobně retardovené dceři z Havaje. Arthur po celou stopáž tiká, jako časovaná bomba. Ze všeho nejvíce mě zarmoutilo, že se odmítl vyjádřit k vraždičkám těch pár dětí. Pro tyhle příhody zřejmě za celý svůj rekreační pobyt za mřížemi nedovedl vymyslet dostatečně kreativní příběh. V podstatě povídá převážně o vraždách prostitutek, či bezdomovkyň. Ať se člověk snaží být humanitární sebevíc, tak pro podobné lidské existence v sobě zřejmě patřičný dostatek soucitu přeci jen nenajde. Možná pouze lehoulinký soucit ukrytí v temném zákoutí koutku duše. Do toho všeho pronášejí svá moudra všemožní odborníci, kteří v podstatě opakují zaběhnuté fráze. Ještě jsem u žádného sériového vraha neslyšel konstatování, že by byl absolutně v psychickém a fyzickém pořádku bez jediného traumatu z dětství. Každý sériový vrah zákonitě musí od normálu alespoň v nějakém ohledu divergovat. Kdo hledá, ten najde. Většinou se to hodí na trauma z dětství a jako bonus se k tomu přihodí skvrna na některé části mozku. Zbytek populace se tak může považovat za zcela zdravé a nemusí se zatěžovat úvahami, že člověk dnešního moderního typu už vraždí pěkných pár tisíc let a stále s tím nepřestal a že je jaksi troška toho vraha v každém z nás. Většinu lidí naštěstí úplně uspokojí kouknout tu a tam na nějaký drsnější snímek. Arthur si občas uškrtil nějakou tu prostitutku. Celkově se mi to zdálo zajímavé. Byly kladeny velmi přímé otázky, které byly zodpovězovány strojovými moudry o délce jedné až dvou, výjimečně tří, vět. Ve hlase byl cítit klid anglického gentlemana. Prostě to cosi do sebe mělo. Lepší 3 *. ()
Slušný dokument, který vypráví o Arthurovi na dvě strany. Za to lidé co udělali tento dokument určitě nemohou, naopak si dali velkou práci se zjišťováním všech věcí okolo Arthura. Člověk se na to může dívat ze dvou pohledů. Buďto je Arthur on sám oběť a nebo je tak neskutečně psychicky zdatný, že dokáže manipulovat s psychology a veřejností. Mně samotnému jdou tvrzení na obě strany, na jednu stranu si říkám, že na něj byly nějaké vlivy zvenčí a naopak jak nechtěl mluvit o těch 2. dětech tak si říkám, že si většinu vymyslel aby se ospravedlnil a nebo trochu nakrmil veřejnost. Také je škoda, že jeho dcera, která věděla detaily o vraždě obou dětí řekla při rozhovoru, že je to mezi ním a pánem, jedna z nejpodstatnějších věcí na tomhle dokumentu a nám se bohužel dostane takové sračkovské odpovědi, jakoby to už nebylo jedno když stráví celý zbytek života ve vězení. ()
Galerie (4)
Photo © Channel 4 International
Zajímavosti (1)
- Arthur Shawcross zomrel 10. novembra 2008 na zástavu srdca. (Game90)
Reklama