Obsahy(1)
Dvě linie vyprávění plynou paralelně vedle sebe, aniž je něco spojuje. Mexická rodina očekává v napětí večerní zápas otce wrestlera. Podivně maskovaný muž odjíždí do sportovní haly, chystá se na své vystoupení a jeho syn mu z publika fandí. V bílém antiseptickém prostoru se probouzí Japonec v komickém barevném pyžamu a klade si otázku: „Kde jsem?“ Startuje tak sled neuvěřitelně škodolibých situačních gagů kombinovaných s komiksovými sekvencemi, hudbou a komentářem mimo obraz. Vše vrcholí obrazovým gejzírem, který vyvolává čisté emoce. Film předvádí kombinaci jednoznačných symbolů, poťouchlých tělesných vtipů, a přesto současně nabízí i prostor pro existenciální otázky a obdivuhodnou lehkost komediálního stylu. (Febiofest)
(více)Recenze (41)
Naprosto ztřeštěný film, ve kterém se střídá bizarní souboj hlemýždího muže podobný wrestlingu kdesi v Mexiku se zmateným uvezněným Japoncem, který chce utéci ze sterilního vězení tím, že mačká pindíky. A teď si představte, že takto lze mít vliv na události kdekoliv na světě. Zláště povedně zahrané je čiré japoncovo zoufalství z toho , že vyřešení jednoho problému vede hned k jinému ještě děsivějšímu. Nejnečekanější a nejvtipnější událost : "dělání kačeny". ()
K tomuhle filmu se asi těžko dá najít jakýkoliv smysluplnější komentář a přestože film na první pohled moc smyslnosti nepředstavuje, ve skutečnosti rozdává postelství, že každé naše, i malé, činy a rozhodnutí řídí svět. Matsumoto je jako vždy výborný a některé bizarní japonské vtipy taktéž, ale přiznávám, že jsem čekal co se zábavy týče o něco víc. I tak musím ale dát za 4! ()
Konšpiračné legendy o mystickom tibetskom kráľovstve Šambala, kam sa dá vstúpiť kdesi v okolí vrcholu tajomnej a neprístupnej čínskej hory Kailas, a ktoré vyvedie svet z duchovno- materialistického marazmu sú len rozprávkou. Peknou a tajomnou, podobne ako legenda o skupine mlčanlivých tibetských mníchov v jaskyni, ktorí riadia svet. Film Symbol tieto mýty jednoznačne vyvracia. Svet totiž riadi jemne vyšinutý a zmätený Japonec v srandovne farebnom pyžame. Spôsob, akým ovláda univerzum je jednoduchý. Náhodne, či cielene stláča maličké gumenné cikuľky anjelikov, trčiace zo steny. Nielenže stlačením vypadnú do miestnosti rôzne veci, no ako sa neskôr ukáže, riadi sa penisovým stlačením aj celosvetový pohyb politikov, prírodné katastrofy i správanie politikov a mocnárov. Nie, vôbec nejde o premyslený riadený pohyb, skôr starý dobrý chaos, spôsobený v starovekých legendách bohyňou Eris. Gréci jej nezasvätili žiaden chrám. Japonci, zrejme nevedome, áno. V podobe uleteného kafkovsko streleného príbehu o záhadne uväznenom chlapíkovi a paralelne aj o rodine mexického wrestlingového bojovníka. Z jeho výzoru a farebného úboru si zobrali zrejmý vzor ruské anarchopankáčky Pussy Riot. ()
Tak na začátku jsem si přečetl, že je to komedie. Když se film rozjel, začal jsem tušit, že poněkud jiná než jsem čekal. Rozvinula se (v lince pyžamovaného Japonce s mikádem) nepříčetná fantazie, která mi přípomněla putování bardem. Nejdřív to smysl nedávalo, pak se to začalo skládat, pak ohromilo...a při koukání na titulky jsem si pomalu začal uvědomovat, že film končí a já jsem vracím do své reality... nevšední zážitek! ()
Nejlepší japonská nakopávačka za posledních 20 let. Film má dvě zdánlivě nesouvislé stopy. Zatímco u té s wrestlerem se celkem koušete nudou u té druhé, s chlápkem v pyžamu, se musíte neustále smát. Už jenom samotný zvuk, který doprovází zmáčknutí malého pindíka je svým způsobem vtipný. Až se dosmějete budete dlouho přemýšle nad tím, zda jste to co autor zamýšlel tímto filmem říci, pochopili správně. Škoda jen že po shlédnutí filmu ( viděno na febiofestu 2010) nebyla debata s režisérem. ()
Galerie (12)
Photo © Moscow International Film Festival
Reklama