Režie:
Ben RiversObsahy(1)
Čtyři fantaskní krajiny, čtyři poselství ze zapomenutých, nebo možná právě naopak dosud neobjevených míst. Vzkaz z časů, kdy se svět rozpadl na izolované ostrůvky, na kterých ale přetrvává něco myticky původního. (MFF Karlovy Vary)
Recenze (3)
Možná jsem u toho usnul, možná jsem se u toho probudil. ()
Unikátní směs čtyř krátkých filmů balancujících na hraně mezi dokumentárním filmem, etnografickou studií a fikcí. Nejvýstižnější je asi mluvit o Slow Action jako o sci-fi dokumentu z postapokalyptické budoucnosti, v níž hladina oceánů stoupla na Zemi takovým způsobem, až z pevniny zůstalo pouze několik autonomních, od okolního světa odříznutých ostrovní uskupení. A právě čtyři takové fiktivní civilizace (či její pozůstatky) se nám tu představují. Britský experimentální filmař Ben Rivers točil na 16mm film, jehož zrnitost ve spojení s dalšími záměrnými kazy a střídáním černobílých a barevných záběrů vytváří autentický, špinavý look. Dojmu realističnosti dál pomáhá, že se natáčelo na skutečných ostrovech (např. Lanzarote nebo Tuvalu) a spíš než na budování umělých kulis byl kladený důraz na výběr vhodných lokací. Ze všeho nejdůležitější je tady ale typicky dokumentární komentář, který suše a s důrazem na geografickou popisnost a detaily vysvětluje divákovi specifika jednotlivých mikrosvětů. Obrazy, které by samy o sobě dost možná působily mdle, jsou vypravěčem, a poté divákovou fantazií, oživovány o fascinující vize společenství, v nichž například probíhají námluvy vyřčením matematických rovnic a v jiných zase obyvatelé tráví většinu času vyprávěním příběhů a svůj život obvykle končí sebevraždami (zvolením si vlastního konce a tím i poskytnutním vlastního uzavřeného příběhu ostatním k interpretaci). Je to takový smyšlený, místy až filosofický National Geographic, který po celou stopáž nepřestává udivovat svojí originalitou a v době totální globalizace a vzájemné provázanosti působí hrozně svěže. ()
Nemienim si utrápiť klávesnicu, lebo to podstatné podal Traffic a vystihol to presne. Pár písmenok by som mala, ale .... vlastne ani ee. Síce filozofický , ale parádne umravnený dokument, so siahodlhým posolstvom. Takúto kávičku hocikedy. ()