VOD (1)
Obsahy(1)
Tři vnučky uspořádají soukromou slavnost, jejímž cílem je uctít památku jejich babičky Mariji Violićové, jež zemřela před šesti lety. Sešlost v jejím bytě v chorvatském přístavním městě Rijeka není početná, ale zato pestrá. Vedle sousedek a známých se zde objeví i česká hudební skupina Midi Lidi, s níž se přítomní setkávají vůbec poprvé. V takto nesourodé společnosti se na nebožku nemůže vzpomínat v duchu sentimentálních klišé. Vzpomínky střídá tanec, zpěv a soutěž o nejlepší výzdobu babiččina náhrobku. Do jisté míry improvizovaně natočený autorský debut Željky Sukové balancuje na hranici dokumentární a hrané kinematografie. Značně osobní téma, k němuž se vážou ukázky z amatérských rodinných filmů a fotografie z rodinných alb, zde dostává podobu jakési reality show, jejímž smyslem není znesvěcení, ale naopak hledání co nejupřímnějších emocí k zesnulé osobě. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Absurdita scén někdy rozesměje, herci-neherci jsou příjemní a Midi Lidi hrají jako vždycky dobře, celkově jde spíše ale o fun-videoklip na motivy pitomosti, který by šel sestříhat na krátký videoklip k některé ze skladeb. Pro milovníky Midi Lidi a ulítlostí asi příjemné překvapení, já jsem u toho usnul. 45% ()
Spíš než film - "dokument" o smuteční slavnosti, jsem snímek vnímal jako dokument z poněkud zvrácené dovolené s kapelou Midi Lidi. Spíš by se film dal přirovnat k žánru film o filmu nebo to možná mohlo být o tom, jak Midi Lidi natáčeli videoklip ;). Myslím si, že kdyby místo Midi Lidi, vystupovala pro mě/Čechy nějaká neznámá chorvatská kapela, tak by to byl asi propadák. Jelikož mám rád Midi Lidi, tak hodnotím za 3, bez nich by to bylo za 1 max. 2 :/. ()
Tenhle chorvatský „něco jako dokument“ mě vyloženě nadchnul. Režisérka vystudovala pražskou AVU, jako kameraman a střihač fungoval její manžel Aleš, kromě sebe obsadila svou sestřenici Ninu Violić, která je shodou okolností velmi oblíbenou herečkou, a jelikož její sestra před kamerou odmítla vystupovat, obsadila její místo dívkou, která jí je velice podobná. Sezvaly sousedy, „vyzdobily“ byt a za zvuků osobně přítomné „nejpopulárnější české kapely“ (!!!) Midi Lidi (kteří tam působí jako návštěva z jiné planety) poskládaly poctu šest let mrtvé babičce Mariji. Film je neskutečně zábavný, mluví se v něm velmi sprostě, kouří, chlastá a k tomu Petr Marek prozpěvuje texty typu „je ticho, klid, tak si můžeš ten svůj shit vyřešit“ (nebo nějak podobně). Kdo neviděl, neuvěří. Posledních pár scén je trochu divných i na tenhle film, ale jinak perfektní (90%)! ()
Velmi originální dokument/komedie o třech vnučkách pořádajících oslavu na počest mrtvé babičky. Když nic jiného, geniální je scéna, kdy hosté oslavy navrhují náhrobky a pak také své návrhy vysvětlují a obhajují, včetně vyhlášení vítězky (škoda, že zvítězila "střízlivější" varianta). Jadrné sousedky byly nejzábavnější položkou hravého filmu, který je spíš něco jako homevideo. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - Soutěžní sekce (Marijine / MARIJA´S OWN / Marijiny) - Jediné o čem se dá mluvit jako o maličko podařené věci na filmu je hudba skupiny Midi Lidi a asi i délka filmu. Hodina přesto byla více než dost... - 5. 7. 2011 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 0% ()
Galerie (6)
Photo © MFF Karlovy Vary 2011
Reklama