Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (4 597)

plakát

Seveřan (2022) 

Robert Eggers opět překvapil. Jako předlohu si vybral stejný vikinský mýtus jako Shakespeare, a jelikož se hlavní hrdina jmenuje Amleth, tak člověku s aspoň průměrným kulturním rozhledem rychle dojde, co může čekat.  Ale kupodivu to nevadí a dokonce pro hrdiny typická osudovost funguje nad očekávání dobře. Pokud o severské mytologii něco víte, je to pro vás rozhodně plus. Alexander Skarsgard se na roli typově velmi dobře hodí (a skoro nikdo jiný to v dnešním ultrakorektním Hollywoodu hrát nemohl). Kromě angličtiny ve filmu zazní i staroseverština a staroslověnština, což by divák od amerického filmu také nečekal. Kromě pečlivě zaranžované akce je také třeba pochválit výbornou hudbu.

plakát

Krajina ve stínu (2020) 

Chápu, že situace na Vitorazsku byla mimořádně komplikovaná, ale tohle mi celou dobu prostě připadalo jako koukání na film, který už jsem několikrát viděl. Každý je tu schopen chovat se jako svině, kdykoli k tomu dostane příležitost (bez ohledu na národnost). Prakticky tu nejsou žádné postavy, jejichž osud by se člověku chtělo sledovat. Herci jsou sice skvělí, ale stejně to celkový dojem moc nezachránilo.

plakát

Judy (2019) 

Bylo mi líto té mladé verze (Darci Shawová), které sebrali dětství a navrch zakázali jíst i spát. Ale většina toho zbytku byla převážně strašná nuda. Při vší úctě k Renée, maskérům a kostymérům, film prostě potřebuje příběh. A ten tady zoufale chybí (30%).

plakát

Máří Magdaléna (2018) 

Ač hlavním motivem bylo očištění titulní světice, jako v každé novozákonní historce je tu v centru Ježíš, zde představovaný Joaquinem Phoenixem. Rooney Mara je tedy v nezáviděníhodné pozici titulní hrdinky, která musí zůstat v jeho stínu. Vlastně je dost zvláštní, jak málo se tvůrcům do dvou hodin filmu podařilo dostat. Snad i pro neznabohy je to až moc zjednodušené. Nad vodou to kromě pár herců drží jen kamera a hudba.

plakát

Nezanechat stopy (2021) 

Retrodrama, které se divákovi snaží vsugerovat, že tohle bylo možné jen před čtyřiceti lety. Je vlastně s podivem, kolik práce měl všehoschopný systém s umlčením jediného nepohodlného svědka. Jasně, když otec spolupracuje s tajnou policií proti svému synovi, je špatně úplně všechno, ale třeba v Rusku, Bělorusku, Číně... je to stále denní realita. Skoro se tomu nedá nic vytknout, jen tu není cokoliv nového, co bychom nečekali. (Proč to koprodukovala ČT? Už neví co s penězi? Proč radši nenatáčí české filmy?)

plakát

Hlas měsíce (1990) 

Poslední Felliniho film je nepřekvapivě o stáří. Stárnoucí mistr v něm i odkazuje na své starší filmy. Jenže se nemohu ubránit dojmu, že už to funguje tak nějak napůl a nakonec jsou i ty dvě hodiny až až. Ale aspoň už vím, odkud pochází Benigniho obsese Pinocchiem. Nečekal jsem Paola Villaggia ani Michaela Jacksona, takže překvapení tu bylo dost, ale vracet se k tomuto filmu nehodlám.

plakát

Spravedlnost Bunny Kingové (2021) 

Krásná ukázka toho, jak nefungují sociální služby asi na celém světě. Spousta pravidel, děti na prvním místě, ale nemají čas na nic víc. Essie Davis exceluje jako nezdolná bojovnice s nepřízní osudu, která má ovšem značný talent svoji situaci nadále zhoršovat. A aby na to nebyla sama, spojí ji scénář s její neteří v podání mladé Novozélanďanky Thomasin McKenzie. A když jsou tyhle dvě herečky pohromadě, je ten film přece jen silnější.

plakát

Hřiště (2021) 

Film o školní šikaně se odehrává pouze na půdě školy. O životě dětí mimo toto území se dozvíme jen minimum (žijí s otcem, který nemá práci, protože se stará o ně), ale vlastně se dozvíme minimum i o školní šikaně. Kamera je totiž nalepená na hlavní hrdince, takže často ani netušíme, co ona sleduje. A nakonec z toho vyplyne, že školní šikana je něco, s čím je lepší nic nedělat, protože se to jinak ještě zhorší. Tři hvězdičky asi jen pro zvládnutou práci s dětskými neherci a rozumnou délku (50%).

plakát

Muréna (2021) 

Gracija Filipovićová byla jednoznačně castingovou výhrou. Psychologicky to nebyla nijak lehká úloha, navíc bylo třeba, aby byla doslova jako ryba ve vodě. Ostatně většinu filmu neopouští záběr, a až na pár výjimek je vlastně pořád v jednodílných plavkách (či neoprenu). Přestože hlavní boj svádí s otcem v podání Leona Lučeva, smysl tu dává i angažování maorského herce Cliffa Curtise do role zámožného otcova známého. Tenhle film je ostatně celý pečlivě promyšlený, a přitom dokáže být i velmi dramatický.

plakát

Ti druzí (2021) 

Nemám rád filmy vyprávěné vypravěčem. Ale tady děj glosuje rapující Ježíš, což je natolik neobvyklé, že jsem se tím dobře bavil. Už jen nezaměstnaný raper jako hlavní postava je výborná. Příběh mohl vypadat jako tuctové sociální drama, ale v balení rapového muzikálu s vtípky jako je sbor bezdomovců je z toho moderně šlapající nekorektní komedie, která má ovšem k temným stránkám naší reality co říci.

Reklama

Reklama