Ruská revoluce v barvě

Během první ruské revoluce v roce 1905 nedokázaly socialistické strany prosadit nic ze svého programu. Z revoluce profitovaly liberální a občanské strany (především kadeti), jimž se podařilo dosáhnout omezeného parlamentarismu (duma). Radikální křídlo revoluce bylo poraženo, jeho představitelé byli popraveni, nebo uvězněni. První světová válka znamenala pro Rusko hospodářskou a vojenskou pohromu. Zaostalý carský režim po vzedmutí lidových bouří v Petrohradě v únoru 1917 se zhroutil. Liberálové a socialisté (s výjimkou bolševiků) utvořili novou Prozatímní vládu, která měla svolat ústavodárné shromáždění a vést válku s Německem a Rakousko-Uherskem. Situaci komplikovala slabost vlády, rozvrat armády, vyčerpané boji na frontách první světové války a neklid na venkově, kde rolníci očekávali rozdělení velkostatkářské půdy. Z obav před návratem absolutismu prosadily obě nebolševické socialistické strany, eseři a menševici, takzvané dvojvládí, kde vedle vlády existoval paralelní mocenský orgán: sovět dělnických a rolnických zástupců. Bolševici nejprve zaujali smířlivý postoj k vládě, ale po návratu Lenina z exilu ve Švýcarsku však otočili a začali útočit na vládu. V červenci 1917 se neúspěšně pokusili vyvolat nepokoje. Generál Kornilov se následně pokusil o převrat s cílem nastolit vojenskou diktaturu. Tento zoufalý čin radikalizoval dělnictvo a v září petrohradský sovět ovládli bolševici. Řízení převratu se nechopil osobně Lenin, keterý se pod falešným jménem skrýval před policií, ale Lev Davidovič Trockij, socialista a intelektuál, který se k bolševikům připojil teprve v létě 1917.
Vladimir Iljič Uljanov – Lenin (1870?1924 ). Ve švýcarském exilu žil jako profesionální revolucionář. Věnoval se studiu, psal články a polemiky, občas přednášel a především čekal na správnou chvíli. Jeho krédem bylo několik „nezvratných pravd“: zavrhnutí parlamentarismu, demokracie, jakéhokoliv reformismu. Budoucnost měla jen diktatura, kterou považoval za nejschopnější systém. K politickému úspěchu byla nezbytná strana, kterou chápal jako centralizovaný a hierarchický útvar vojenského typu. To měla být prostředky k nastolení nového typu společnosti, ale Lenin sám myslel a jednal kontinuálně v intencích carského absolutismu. (oficiální text distributora)