Ztichlé město

Oficiální text distributora poví celý děj filmu. Ovšem, film je zajímaví. Jednoduchý děj, který se točí kolem Rosy, která má co dělat aby to v Tokiu zvládla, má svou hloubku. Film se vlastně točí kolem Rosy a její neplacené práce s rybami a její noční brigády coby usměvavé společnice, která si musí dávat pozor na dno sklenice. Ve filmu se moc nemluví, a když už se tam mluví je to japonsky. Celý film stojí na herečce - co jiného by táhlo film ve scénách, které zachycují Rositu jezdit nočním metrem tam a zpět? Zajímaví snímek. (03.06.2013)

Človek môže mať veľký sen, jeho naplnenie však býva problematické. Premyslí si plán a vyrazí ho plniť, ako často sa ale ukazuje, že plán má viacero nedostatkov a veru, tak ako o tom snívame, tak to nie je. Pekne psychologicky spracované, Rosa je človek v cudzom meste a s netradičným snom. Skvelé obrazové metafory premietajúce jej pocity, najmä jej nevedomie v snoch. Múdrosť nadobúdame všelijako, preto nepodceňovať sny, ale risknúť to s odvahou. Veľká spokojnosť. (25.06.2013)

Okej, už jsem si to rozmyslela, nechtěla bych pracovat v Japonsku. Tenhle film je nejzajímavější dokonale zpracovanou atmosférou, izolaci hlavní hrdinky jsem skoro pociťovala jako svou vlastní. To město skutečně bylo tiché a to i přesto, že v něm pobíhají po ulicích miliony lidí - když vás dělí jazyková a kulturní bariéra, umocněná ještě odlišnosti vzhledu, přijdete si úplně sami. Nepříjemný pocit... Ale dokonalá atmosféra v tomto ohledu nestačila, čekala jsem od toho mnohem víc. Trochu jsem oekávala, že Rosa nakonec zapadne do kolektivu, najde si přátele, naučí se jazyk a nebude tak osamělá. K tomu celou dobu tak nějak film směřuje, ale velmi nepříjemně to celé utne. Film mi přišel jak kdyby z něj amputovali nějakou velmi podstatnou část, kterou si tak bohužel musíme jenom domýšlet. U některých filmů to funguje, ale tady mě to docela mrzelo. (28.02.2014)

Pro milovníky porcování syrových ryb. 1) Rosa nezná ani slovo japonsky, přijíždí zcela bez jakékoli přípravy, netuší nic o pracovních podmínkách, kultuře ani zvycích země. Její přátelský "štěněcí" přístup holt na Japonce neplatí. Nejsou u vytržení z toho, že vidí zbloudilou Evropanku, se kterou se navíc ani nedomluví._____ 2) 53letá Holanďanka Threes (křestní jméno) Anna (příjmení, vlastně pseudonym, ve skutečnosti je Schreurs-ová) píše knihy, dělá filmy a dokumenty a hlavně divadelní představení. Film natočila podle vlastní knihy De stille stad z roku 2006._____ 3) Oficiální text distributora spoileruje a navíc místy si i vymýšlí._____ 4) Poučení z filmu? Nejezdi do Japonska bez důkladné přípravy a alespoň základní znalosti jazyka. (27.09.2018)

O Japoncích je známo, že nejsou zrovna družní a Rosa to v Tokiu zažívá v plné síle. Do toho celý den porcuje ryby bez nároku na mzdu a musí si vydělávat v nočním klubu jako společnice. Japonsky neumí a tak jí k povídání zbývá jen polouschlá kytka a mrtvé ryby, než je naporcuje. Ve filmu se sice mluví chvílemi anglicky, ale větší část je v japonštině bez titulků, takže zažíváme skoro to samé co Rosa na plátně. Takže jsme odkázáni na dlouhé záběry z přípravny ryb, cesty metrem nočním Tokiem, uspěchanou atmosféru všedních dnů v obrovském městě a na Rosu, která za doprovodu podmanivé hudby zkouší pochopit, co od ní japonský mistr asi chce. Celé to kupodivu funguje velmi dobře a jsem rád, že jsem si našel hodinku a půl na to tenhle komorní příběh shlédnout. (19.03.2013)