Obsahy(1)
Dokumentární portrét Karla Lampy, jehož život je neodtržitelně spjat s divadlem. Syn operetní hvězdy a ředitele Zpěvohry Národního divadla v Brně na divadlo ale paradoxně neměl moc času. Od patnácti let se živil jako gay prostitut a tempo sexu, drog a diska porevolučních let bylo tak rychlé, že ho semlelo a nakonec vyplivlo s virem HIV. (FamuFest)
(více)Recenze (1)
Po útěku vod maminky jsem šlapal i fetoval. Sedm let sexuálního nabízení se v Perlovce. Pak jednou přijel ten čůrák ze zahraničí. Ksakru!! Vymák si mně v baru a pak jsme šli spolu do pokoje. Zhoubný vir mi zanedlouho vnikl do těla. Dnes hraju v divadle bez domova. Vobčas dělám průvodce mladým studentům. Všem vysvtětluju rozdíly v situaci na ulici kdysi a dnes. Bydlím na ubytovně s cikány a černochy. Kdykoliv mě můžou podříznout. Jednou za mnou přijela tahdlencta mladá režisérka. Jestli bychom jako nenatočili vo mně nějakej film. A že tam chce několik záběrů z prostředí ve kterým jsem žil. Tak jsem jí na to řek, že jó, proč ne. Měl jsem ale podmínku, aby si tam se mnou zahráli mí kolegové z divadla lidí bez domova. Vznikl takovej typickej prohňácanej dokument, přiliš jedoucí po konceptu života jako divadelní hry. Dost votřepaný i když mí rodiče byli v divadle jako doma. Jinak je to klasika. Dítě s nadějnými vyhlídkami na roli umělce se v pubertě vzbouří proti prošlapané cestičce. Uteče z domu a začne šlapat vlastní cestu. Pozdějc přibudou drogy. A dnes? Chci důstojnou práci, lepčí bydlení a aby mě každej dal pokoj. Tedy kromě rodiny, se kterou bych po letech rád navázal ňákej kontakt. Svobodu malování zevnějšku, nechtů a spousty náramků mi ale již nikdo nikdy nesebere! Kája Lampa. ()