Ve větru

Na začátku roku 1940 byla studentka filosofie na Univerzitě v Tartu Erna šťastně vdanou matkou malé dcerky. Rodina této 27leté ženy byla deportována spolu s tisíci Estonci na Sibiř během jedné červnové noci roku 1941. Manžel byl uvězněn v lágru, Erna s dcerkou měla nařízený nucený pobyt v neobydlených oblastech Sibiře.
Základem historického hraného filmu se staly nejen Erniny poznámky v deníku, ale též o deportaci hovořící dopisy, vzpomínky, archivní materiály, kresby, fotografie a rozhovory.
Erně se zastavil čas ve chvíli, kdy byla násilně připravena o domov. Na zastavování filmu je založena i jeho vizuální stránka (tableau vivant): v obraze zastavení lidé a v třírozměrném prostoru se pohybující kamera. (MeGab)