Estonsko,
2008, 57 min
Režie:
Agne NelkObsahy(1)
Nespoutaný dokument portrétuje ve značně stylizované podobě Jurije Lotmana, estonsko-ruského literárního vědce, profesora na univerzitě v Tartu, kde se zásadním způsobem podílel na utváření sémiotiky v Sovětském svazu, a jeho orientace na problémy s teorií znaku a mnohonásobným překódováním jakoby prostupovala celým dokumentem, který se už svou formou snaží uniknout z předem daných a konvenčních myšlenkových schémat. (MFDF Ji.hlava)
(více)Zajímavosti (14)
- Film se v roce 2009 účastnil varšavského Mezinárodního filmového festivalu Židovské motivy. Na něm získal „Zvláštní ocenění“ pro „film nejlépe zobrazující židovskou kulturu“. V roce 2008 film zvítězil na minském Mezinárodním filmovém festivalu „Listapad“ v kategorii „nejlepší dokumentární režie“. (P. J. D.)
- Ve filmu se odráží perspektiva pěti generace Lotmanů, a to: rodičů Lotmana, jejich předků, Lotmana a jeho sourozenců, jeho dětí, jeho vnučky (implicitně zpoza její kameramanství). (P. J. D.)
- V souvislosti Lotmanovy akademické dráhy je ve filmu ustanoven specifický kruh rytířů kulatého stolu. Jeho členy jsou jmenovitě: Umberto Eco, Boris Andrejevič Uspenskij, Vladimir Nikolajevič Toporov, Boris Fedorovič Jegorov, Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov, Alexandr Mojsejevič Pjatigorskij, Jurij Michajlovič Lotman, Peeter Torop a Michail Lotman. Ti všichni se pak ve snímku v nějaké podobě objeví. (P. J. D.)
- I když jde o estonský dokument, natáčel se na vícero místech v Evropě. Krom Tartu třeba v Londýně, Miláně či Moskvě. (P. J. D.)
- Kameramankou snímku je i Elen Lotman. Tedy dcera Alexeje Lotmana a vnučka Jurije Michajloviče Lotmana, jemuž se film věnuje. (P. J. D.)
- Ve filmu se hovoří o sémiotice. Je ale vhodné říci, že se o ní mluví spíše ve spojitosti jejího strukturalistického pojetí (kromě ní totiž existují i jiná pojetí). (P. J. D.)
- Ve snímku byly užity archivní záběry předně z televizního pořadu Rozhovory o ruské kultuře (v orig. Беседы о русской культуре). V něm totiž Jurij Michajlovič Lotman pravidelně vystupoval a prezentoval své myšlenky. (P. J. D.)
- V dokumentu se zmíní, že Lotman ve svém memoáru ironizuje sovětská ocenění, jaká vyzdvihovala jeho válečnou chrabrost (na úkor chrabrosti druhých sovětských vojáků) při boji proti fašismu. Už se ale neuvádí, že tímto memoárem je míněna kniha „Ne-memoáry“ (v orig. Не-мемуары). (P. J. D.)
- Ve snímku zazní, že Jurij Michajlovič Lotman studoval a působil na Leningradské státní univerzitě. Ta ale pod tímto názvem už neexistuje, neboť je přejmenovaná na Petrohradskou státní univerzitu. (P. J. D.)
- Ač se jedná o estonský dokument, kromě estonštiny v něm zazní angličtina a ruština. (P. J. D.)
- Snímek se poprvé u nás promítal pod názvem Lotmanův svět na konci října roku 2008 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, a to v souvislosti s jeho účasti v soutěžní sekci „Mezi moři“. (P. J. D.)
- V intencích Lotmanovy knihy „Štruktúra umeleckého textu“ se dá o tomto dokumentu prohlásit, že je vytvořen tzv. mnohačetným vnějším překódováním. (P. J. D.)