Pornografický vztah

Co si pod pojmem "Pornografický vztah" (správný překlad z francouzštiny "Une liaison pornographique") mohu a nesmím představit jsem neměl ani tušení a film by mi ho sotva objasnil, kdybych úvahu Paula Gaugina (z dopisů?) o tom, že "v Evropě se lidé nejdříve do sebe zamilují a pak spolu spí a na Tahiti je tomu naopak". Jinak nevím, co s tím měla pornografie (postačující je definice ve wikislovníku: "knihy, časopisy, filmy apod., jejichž účelem je v první řadě způsobit pohlavní vzrušení") společného. Ostatně i na běžného diváka to asi pornograficky působilo spíše mdle, přestože stárnoucí herečka Nathalie Bayeová (51 let - na krku a dekoltu to už bylo vidět), je stále rozkošná; stejně tak jako o 17 let mladší Sergi López. Pozn.: Tenhle film uvíznul tedy někde mezi Evropou a Polynésií, přičemž evropská tématická posloupnost je nejspíš následující: zamilování, vášeň, sex, manželství, sexuální experimenty, pornografie, sprosté vtipy, smrt; jak je to v Polynésii ať doplní někdo zkušenější (třeba ještě nahlédnu do čtyřech Gauginových biografií, které mám v příruční knihovně). (06.02.2019)

Idea nezávazného scházení se za účelem sexu mi v dnešní době přijde aktuálnější než kdy jindy. Člověk hledá druhého s podobnými fantaziemi, s kterým by je mohl sdílet a realizovat. A s moderními technologiemi přichází i možnosti kontaktovat neznámé lidi a sedět přitom doma, tak proč jich nevyužít.. Ale je možné takovýto čistě sexuální vztah udržovat po delší dobu bez toho, aby to přerostlo v něco víc? Je možné provozovat čistě jen sex a nechtít přitom vědět nic víc o člověku, s kterým spíte? Je možné stanovit si jasné hranice, co je tabu a co ještě není? A především je možné spokojit se s pouhým sexem, když se ten druhý zdá být vším, co jste kdy chtěli? Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, určitě doporučuji tento snímek, který mimo jiné poskytne náhled do hlubin lidské duše a nechá vás v zamyšlení, zda jste skutečně vždycky dobře pochopili signály, které k vám vysílají jiní lidé. (14.04.2013)

To, čo človeka od prvého momentu vcucne do filmu je sympatická civilnosť, tá bublinková ľahkosť "francúzskeho" šarmu a v neposlednom rade spôsob, akým sa nám tvorcovia rozhodli porozprávať svoju story. Sám som bol chvíľami príjemne rozochvený očakávaniami a istou "hrdlozvierajúcou" trémou, ktorá človeka sprevádza povedzme pri stretnutiach, od ktorých si čosi sľubujeme. Na to, že "pornografický" vzťah zrejme neprerastie do vzťahu mileneckého /hoci v ňom obaja protagonisti v istej chvíli stáli aspoň jednou nohou/ sme boli upozornení jednou zdanlivo "bočnou" epizódou /dúfam že nespoilerujem: starec a jeho rezignovaná manželka v nemocnici + symbolicky zdedená obrúčka/. Pri záverečných titulkoch som možno chcel počuť trochu viac odpovedí na zvedavé otázky. Ale potom by už z toho bol celkom iný film a tá jeho "šampanská" ľahkosť by sa možno zmenila na kocovinu po nejakom dunivom destiláte. To je ten rozdiel medzi ľahkosťou a ťažobou bytia/pitia... (13.07.2007)

Velmi dobre natoceny snimok a vztahu dvoch uplne beznych ludi. Beznych v tom zmysle, ze vacsina "zapadnej" populacie vo veku 30-40 rokov ma uplne totozne problemy. Problemy s vyjadrenim/nevyjadrenim svojich citov, so strachom s odmietnutia...Film posuva vysoko najma skvela kamera, scenar a nepochybne aj obidvaja herci. (keby som bol mozno strarsi a viac chapal problemom "dospelych", bolo by to urcite este vyssie hodnotenie, teraz to mam tak za 3 1/2*) (21.12.2004)

Zajímavý film o vztazích. Takový Woody Allen (i s monology na kameru) jen schází Allenův vtip, což je škoda. Opravdovým překvapením pro mě bylo, že jsem se vůbec nedověděl, co v tom pokoji dělali za prasárny a ani nevím jestli mě to naštvalo nebo potěšilo. Ale romantickým filmem bych to nenazýval, ty většinou končí jinak:) (20.12.2004)