Lily Lane

Hlavná postava bola zrejme vybraná hlavne kvôli hypnotickému hlasu akoby vymyslenom pre rozprávanie príbehov. Angéla Stefanovics priklincuje diváka od začiatku filmu, niektoré hlásky z jej úst hľadia, niektoré ryjú do hĺbky kostí. Maďarčina nepozná rozdelenie ženského a mužského rodu. Zlatíček skončil ako Zlatíčka, to sa dalo čakať. Viac ostáva pod povrchom a na predstavivosti. Áno, prežila traumu v detstve, vyzerá s tým byť zmierená, ale chce to zo seba dostať. Ako má rodič prerozprávať svoj životný príbeh deťom? Takýto život sa nedá bez ujmy aj na poslucháčovi. Starý, zanedbaný, ošarpaný dom, kde otec spí na zemi. "Nepotrebujem nič, mám tu všetko." hovorí aj o narušených vzťahoch a otupených citoch. Teším sa na ďalšieho Fliegaufa. (25.09.2017)

Dcera, matka, stále ještě manželka...Zlatíčko. Stojí na konci cesty, je nucena se obrátit a jít zpět. Není sama. Rozzářený dětský svět současnosti je konfrontován s něčím temnějším, jež se odehrálo v jiné dětské duši a je stále přítomno v síti času. Nelze tomu uniknout jinak, než se postavit čelem. Po filmu Tejút jsem si náramně vychutnal další Fliegaufův vizuální i hudební zážitek, i když tentokrát mi k úplné filmové sytosti přece jen něco scházelo, jak mám raději krátké a výstižné snímky, tomuto bych pár desítek minut klidně přidal, jsem si jist, že by mi k dokonalému zážitku dopomohly. (17.09.2017)

O Lily Lane viem už dlhšie a tým pádom som o nej už niečo počul a práve preto som si bohužiaľ už skôr urobil obrázok toho, ako asi bude vyzerať. Fliegauf je omnoho viac hypnotický než vizuálne vynaliezavý. Keďže tu máme dieťa, ktoré počúva matkine rozprávanie, som očakával viac hravosti než "len" pomalých záberov a ako to už u Fliegaufa chodí, veľmi kvalitného zvuku a hudby. Možno (určite) si Lily vyžaduje opakované pozretie. Každopádne pohyb kamery pri záberoch lega mi pripomenulo vlastné pocity pri skladaní prvých zostáv v mojej malej detskej izbe. 70% (10.12.2023)

Celkový smysl filmu mi uniká. Kromě hlavní linie "děje" jsou ve filmu i záběry duchů, které nestraší, jen jsou nepříjemné a nicneříkající. Obdobně je tomu i u některých dalších scén, například nočního skypování. Dále se filmem vine vyprávění příběhu, jehož význam posléze vyjde najevo. Ten (kromě exteriérů) představuje jediný klad filmu, který však zůstal pohříchu nevyužit. Na něm spíše bývalo bylo možné vystavět příběh. Ten jinak ve filmu spíše chybí, stejně jako mnohdy i návaznost scén, které se zdají někdy až chaoticky vybírané. (25.02.2017)

V úvodu před projekcí padala různá jména režisérů, ke kterým tento snímek či tvorbu Fliegaufa přirovnat. Nakonec byl označen za zcela originálního. Já si ovšem jednoho našel: Carlos Reygadas a jeho Post Tenebras Lux. Benedek je u mě považován za jednoho z nej režisérů pracující skvěle se zvukem a dokáže vytvořit pořádně hutnou atmosféru, kde to potvrdil i ve svém starším snímku Je to jen vítr. Rozhodně doporučuji za shlédnutí. -lfs16- (27.07.2016)