mchnk

První dvě slova zdejšího obsahu jsou celkem výstižná...život je v podstatě exploze...vybuchují v nás emoce, pocity, předsudky, žel také nenávist...ale i láska. Nádherný, klasicky skandinávský, kousek, jenž donutí diváka vidět humor v tragických situacích, za pár vteřin zase upřímně dojme a vše zakončí grandiosní explozí, ve které život dostává konečně uspořádaný a smysluplný obraz... [Filmový klub Citadela]

U mě to nakonec vyhrál pan Kopta...i když casting je zde celkově velmi povedený. Dále mi zbývá už jen plytký humor, podpořen trapnými vulgarismy a přehnaně vykarikaturované postavy...vrcholem všeho je duo Kopfrkingl a malý Sheldon, možná je toto přirovnání jen výplodem mé mysli, ale přesto jsem se tomu nedokázal ubránit. Slabé, každopádně určitou úroveň lze nalézt, když film porovnám s podstatně stupidnějšími komediemi, které u nás každoročně vznikají. Tuto úroveň ale přes vyšší hodnocení nedostanu, snad příště...

...dokonalé ticho a souznění všech kolegů diváků do poslední vteřiny závěrečných titulků...pro mě opravdu velice silný emocionální zážitek založený hlavně na úžasném herectví a bezchybném odvyprávění tématu. Vše je zde až neskutečně křehké a zároveň zdrcující, režisér jakoby balancoval na laně nad porcelánem a v každé ruce držel plato vajec. Trochu laciné přirovnání, nicméně setrvat a hlavně vygradovat vše, co nám nabídl, chce opravdu tvůrčího génia. Z filmu Girl jsem byl nadšen, ale toto mě málem zničilo, v tom nejlepším slova smyslu...[Filmový klub Citadela]

Přepálené...slovo samotné se mi moc nelíbí, ale je výstižné. Pan režisér toho na sebe navalil skutečně mnoho a vyvázl jen díky skvělému castingu, kterému vévodí jedna osoba...ano, Alena Mihulová povznáší film na úroveň, kterou by jinak hledal velmi obtížně, v horším případě by jí vůbec neměl...nádherné, citlivý divák si krásně a povzbudivě popláče...to by možná mohlo stačit, film je nadprůměrně citlivý a skvěle sehraný, přesto to není úplně vono, ale do světa bych s tím šel, určitě si mohu dovolit srovnávat a proto rád porovnám, silnější průměr...závěr hodně dobrý...

Sluší se poděkovat, pokus je to věru dosti slušný a nezpochybnitelně snaživý, nicméně stále se pohybujeme na povrchu. V časovém vnímání toho Big průseru, ve kterém všichni s úsměvem žijeme už desítky let, se s autory také neshodnu, pro mě už je 10-15min. po dvanácté, je to really vážně vážné...jak promarnit možnost tuto skutečnost bez obalu odhalit a dostatečně zapůsobit na diváka bez zdlouhavého filozofického mudrování různých osobností z celého světa, také o tom je tento dokument. Snaha o investigativní pohled tu je, ale celkově je svým vyzněním dokument určen spíše pro druhý stupeň ZŠ...ale rád jsem ho viděl, vnukl mi klid a úsměv na duchu...přesto všechno kolem nás...určitě je dobré ho vidět. [Filmový klub Citadela]

Výborný kus...drama / psychologický / film-noir / krimi / horor / romantický...to vše bych sem přidal, neb jsem si užil každý z těchto žánrů, které tato nadčasově nasnímaná černobílá stínohra nabízí. Skvěle sehraný obraz psychologické nadvlády člověka nad člověkem...v těchto letech v Evropě standardní společenská komunikace...snad proto ono lehce emočně přehnané vyústění, které může dnešní divák vnímat jinak než divák tehdejší...v každém případě se jedná o nadprůměrně kvalitní skandinávskou perličku, jež splní očekávání všech filmově znalých, náročnějších diváků...

Banální zápletka v tragikomickém příběhu dvou ztracených lidí, kteří si prostě jdou za svým cílem, ať se kolem nich děje cokoliv...zároveň nadprůměrně lidské a také plnohodnotná pocta filmu samotnému, který může přinášet mír a souznění, to vše v dokonale podchycené atmosféře doby, v níž se jinak pevné charaktery lidské dokážou dosti pošramotit...[Filmový klub Citadela]

Krutě syrové...hudbu zde zajišťuje cigánský buben a depresivní zpěv o kolo kterého tančí zotročený medvěd...film o naprosté marnosti lidského snažení a hledání spravedlnosti v nelítostném světě, jež jsme si sami stvořili, jsme pouze otroci své doby a politiky, která v ní zrovna panuje. Vždy může nastat čas, kdy život a smrt vedle sebe stojí nebezpečně blízko a pomíjivost lidských hodnost nabere nepředstavitelné obrátky...svědci bezpráví nakonec budou opět jen klopit zrak. Nelítostná filozofie druhé světové války na Balkáně natočená ve svobodných šedesátých letech...to jsem chtěl napsat...[RTVS Dvojka - originální znění]

Hustá nálož z podkarpatské oblasti...také jeden z nejdepresivnějších vánočních filmů. Veškerá marnost snažení a zbytky z pohodové budoucnosti našeho hrdiny, který je bez ohledu na dění kolem stále ten jediný, do jehož mysli a citů má divák možnost zcela nahlédnout, je až geniálně vystiženo v poslední asi půl hodině, počínaje vesnickou schůzí, v níž se jakoby nevědomky, ale díky skvělé režii zcela přesně, misí zloba společnosti (onen celosvětový problém, jenž řeší jedna malá rumunská vesnice) a zoufalá láska jedince. Na jeden záběr zde režisér uchopí vše, což se žel nedá říct o celém pojetí filmu, kterému by určitě neškodilo větší tempo. Každopádně na stopáž a vykreslení všeho, co chtěl Cristian Mungiu nabídnout, má prostě právo a dělá to opravdu dobře, byl jsem přirozeně nadšen...ve filmu se mluví šesti jazyky a skutečně krásné ženy zde na smyčcové nástroje rázně a okouzlujícím způsobem hrají nádherné melodie... [Filmový klub Citadela]

Pro mě dokonalá filmařina ve všech možných směrech, které tento film nabízí. Česká kinematografie může jen doufat, že se pan Ondříček rozhodne natočit něco dalšího.