Obsahy(1)
Novinářka Petra Procházková zachycuje skrze osud českého lékaře afghánského krále kontrast mezi minulými nadějemi a současnou smutnou realitou válkou rozvrácené země. Doktoru Bezecnému bylo v době natáčení dokumentárního filmu přes 80 let, žil na chalupě u Prahy a vzpomínal na nejkrásnější období svého života – na šedesátá léta minulého století. Zlatá šedesátá nicméně nezažil v Československu, ale poněkud překvapivě v Afghánistánu, kde působil jako osobní lékař samotného krále Muhammada Záhira Šáha. Za jeho vlády se z Afghánistánu stala liberální a vzkvétající země, následující úspěšný turecký model, který byl založen na souladu evropských a islámských hodnot. Ze vztahu pacienta a lékaře vzniklo tehdy osobní přátelství. Z Afghánistánu si doktor Bezecný přinesl vedle mnoha „královských darů“ (včetně afghánského chrta) také změnu životního stylu a trvalou vzpomínku na nádhernou, kvetoucí, moderní zemi, ve které žil šťastně a na vysoké životní úrovni.
Těžko dnes někdo uvěří, že Kábul byl tehdy moderním městem, jež bylo plné krásných, nezahalených žen, že v nové nemocnici pracovaly ošetřovatelky v minisukních atd. Naštěstí byl pan doktor také nadšeným filmovým amatérem a přivezl odtud spoustu „usvědčujících“ záběrů. Ty po několika desítkách let přivezla zpět do válkou zbídačelé země novinářka Petra Procházková. Podařilo se jí se štábem navštívit téměř devadesátiletého bývalého krále, jenž se do své vlasti vrátil z dlouhodobého exilu, a připomenula mu jeho již ztracený Afghánistán i jedno velké přátelství.
(Česká televize)
Recenze (2)
Tak zase jednou první. Tohle byl docela zajímavý dokument o současném Afghánu (resp. jak to tam vypadalo před 16 lety). Ale co je 16 let pro Afganistán. My máme zbraně, oni mají čas..tak se to říká ne? :-) . Zajímavé jsou zejména soukromé barevné kamerové nahrávky Dr. Bezecného ze šedesátých let, kdy se zdálo, že Afghanistán bude něco jako Írán, nebo Turecko. Tedy zem vystupující ze středověku do moderní doby díky osvícenému vládci králi Muhammadu Záhiru Šáhovi. Ten pozval do země zahraniční doktory a začal tam mocně budovat infrastrukturu a povolovat otěže lidským právům. Některé z fotek z ulic, kde chodily ženy normálně oblečené s účesy a oblečením dle tehdejší světové módy a kde jezdila západní auta by jste dnes jen těžko situovali do Kábulu. Tým českých lékařů a sester si tam v královské vládní čtvrti postavené v moderním stylu s bazény, pěstěnými zahradami a služebnictvem musel připadat jak v ráji, protože takový luxus neměli ani v tehdejším Československu. Jistě se na tu dobu krásně vzpomíná a je jasné, že pro Dr.Bezecného to asi byla nejzajímavější léta života. Štáb, který navštívil Afganistán a místa z kamerových záznamů v roce 2003 našel jen spoušť a zmar. Rozvaliny královského paláce, jeho vily, rekreakční oblast zničenou... A bylo trochu škoda, že po návratu do země si sám král to když mu štáb v roce 2003 předkládal dopis který mu po něm poslal Dr. Bezecný i se společnými fotografiemi doktora vůbec nepamatoval. Ale to je pochopitelné. Byl to starý pán, léta strávil v exilu a jistě potkal množství různých lékařů a stovky lidí. Oproti tomu mít možnost být lékařem krále v jedné z nejtajemnějších a nejexotičtějších zemí světa (a to i dnes), na to se nezapomíná. Muhammad Záhir Šáh zemřel v roce 2007 a Afganistán se dál zmítá ve středověku pod nadvládou Talibanu bez ohledu na západní snahy přinést tam demokracii. Jen místo mečů mají afghánští bojovníci kalašnikovy a erpégéčka... Oni mají čas... * * * ()
Kočička a pejsek pekli dort...Spíš zajímavé než povedené, za řvoucí a disharmonickou hudbu bych zvukařovali nakopal, nechápu že si to rejža neohlídá, že je hudba nad hlasitostí komentářů a že má podkreslovat a ne rvát ušní bubínky... (Vytvořen profil Procházkové, přidána, též Ornest) ()