Bezdomovci (S02E04)

Nezaměstnanost a bezdomovectví – podle normalizační propagandy patřily takové jevy k příznačným útrapám, které člověku působí kapitalismus. V Československu, díky péči strany o blaho veškerého lidu, údajně neexistovaly. Jak to bylo ve skutečnosti? Ačkoli se o tom nepsalo a veřejně nemluvilo, i Československá socialistická republika měla své společenské vyděděnce, kteří se ocitli bez domova a bez zázemí. Do svízelné situace se často dostávali kvůli disfunkčnímu rodinnému zázemí, problémům s alkoholem či kvůli recidivě často banálních prohřešků. To je také opakovaně přivádělo před soud, už jen proto, že v ČSSR platila pracovní povinnost – a pokud člověk nenastoupil do zaměstnání, zpravidla byl odsouzen za příživu. Václav Zitta střídal život na ulici a pobyt ve vězení za komunismu i v demokracii, stejně jako jeho současná manželka Ivana. Převrat prožili za mřížemi. Po více než dvaceti letech se jim podařilo z ulice odejít, najít si práci a vrátit se k životu běžných lidí. (Česká televize)