Les Vacances de Monsieur Hulot
Prázdniny pána Hulota
Mr. Hulot's Holiday
Mr. Hulot's Holiday
Režie:
Jacques TatiScénář:
Jacques TatiHudba:
Alain RomansHrají:
Jacques Tati, Édouard Francomme, René Lacourt, Jacques Cottin, Lucien Frégis, Micheline Rolla, Daniel Marquet, Nicole Chomo, Nathalie Pascaud, Marcel Girard (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Obraz lidských povah a hemžení v jednom obyčejném prázdninovém letovisku. Prázdniny pana Hulota jsou druhým celovečerním filmem Jacquese Tatiho. Kaskádu gagů, drobných postřehů, komických situací rozvrstvených do několika plánů rozehrává Tati v prázdninovém prostředí přímořského městečka blízko Bretaně. Kaleidoskop lidí, kteří se přijeli rekreovat k Atlantiku, je složen se zástupců různých evropských národů. Přestože všichni opouštějí své všednodenní sterotypy, zdaleka neodhazují svůj charakter a zažité způsoby chování vpravdě národní. Angličanky nepřestanou hrát tenis a popíjet čaj, stejně jako typická Francouzka bude neustále hlídat své oblečení a účes a německá povaha vystupuje na povrch v nejobyčejnějších situacích. Zatímco multinárodní společnost se zabývá drobnými problémy lidí na prázdninách, v pozadí z rozhlasu zaznívají zprávy a komentáře zásadních politických a hospodářských problémů doby. A mezitím se s šumem moře mísí prázdninový provoz – hoteliéři, plavčíci, neúnavné všudypřítomné dětí. A uprostřed tohoto kolotání pan Hulot, nepřehlédnutelný nešika, který nemá ani zdání o tom, že je nešika.
I v tomto filmu můžeme obdivovat Jacquese Tatiho jako neúnavného pozorovatele všeho lidského i nelidského ve světě jeho doby, který geniálním způsobem dokázal reflektovat své vnímání.
(Česká televize)
Diskuze
Jacques Tati v tomto filmu předvedl své mistrovství. Je skvělým pozorovatelem a navíc má smysl pro detail. Nejeden komik se přizna, že čerpal z jeho postavy pana Hulota. Např. scénka, kdy má tančit s dámou svých snů, ale ona si vzala šaty s obnaženými zády. Každý muž by toho využil se jí dotknout jen pan Hulot si najde na jejím krku nepatrný proužek látky a tam umístní svůj prst aby se slečny ani trochu nedotkl. Galantní a přesto tak stydlivý ( koho nám to připomíná dnes?). V tomto filmu Jacques Tati vedl své velké sólo.V dalších filmech byl již pouhým doplňkem - spojníkem starého a nového světa. Je to dospělý muž s duší dítěte a proto si rozumí spíš s dětmi než s dospělými. Ti mu nerozumí a z jeho pohledu mu vytvářejí překážky v jeho dobrém konání. Za pozornost stojí detaily okolí, kterých si člověk všimne až když film vidí vícktrát. Není to moderní komik plný akce.Nelétají vzduchem ani šlehačkové dorty a nepadají fráze, při kterých se člověk mlátí smíchy ještě po skončení filmu. V každé situaci si však můžeme představit někoho ze svého okolí. Nic není umělé, vše se mohlo stát tak, jak je sehráno ( a možná se i někumu stalo). Proto se někomu nemusí tento humor líbit, vidí v něm zesměšnění sama sebe. Pokud se ale přes tohle přeneseme. máme zde film, který pobaví a na který budeme dlouho vzpomínat s neskrývaným úsměvem.Když se nás někdo zeptá čemu se usmíváme, tak nebudeme schopni odpovědět. Jen se nám vybaví pan Hulot, když se právě díváme na souseda či šéfa.