Cesta do hlubin mozku

Co je skutečnost? Sakra! To mám ale štěstí a super doporučení na úžasné dokumenty. Úplně jsem to hltala. Moderátor by tedy mohl být trošičku sympatičtější, ale asi si na něj časem zvyknu. Co se týče obsahu tak je nabombený k prasknutí těžko uchopitelnými myšlenkami, které jsou ale dobře podané a vysvětlené. Moc se mi tu líbí praxe a experimenty, které vám skládají váš celkový obraz toho, jak vidíte a jak dobře si zapamatujete tento dokument. Nejednou jsem říkala příteli, že bych si s ním chtěla na chvíli vyměnit mozek, abych mohla chápat a vidět to, jak svět chápe a vidí on. Nebo třeba když moje kolegyně miluje lékořici. Říkala jsem jí, jak bych si to chtěla vyměnit a cítit tu chuť pro mě hnusné lékořice. Přitom ona se nad tou ohavnou chutí rozplývá. Kolikrát mě už i napadlo, jestli z 8 miliard lidí na planetě je možné, že se najdou 2 lidé, kteří vnímají svět okolo úplně stejně. Ale stejně jako jsou jedinečné otisky prstů, tak bude jedinečné i toto. Opravdu super dokument a mozek mě nepřestane NIKDY fascinovat. Jak je to sakra všechno možný a vymyšlený? Nikomu ani nevadí, že má ještě tolik potenciálu a nevyužívá ho, protože to, co vidíte a vnímáte vám jednoduše k přežití a životu stačí… Stejně tak je super, jak si dokáže nahradit nefungující téměř cokoliv… Nevidíš? Lépe a citlivěji uslyšíš. Nemáš ruce? Poradím si i s nohami… No těším se na další zajímavosti a popřemýšlením nad tímto donekonečna dokonalým strojem. Jaké by to bylo, kdybychom používali 100 % mozkové kapacity? Co nás dělá kým jsme?  Neméně zajímavý díl napěchovaný zase velkou spoustou informací. Tentokrát se jde o trošku více do hloubky a všechno vám v mozku pěkně zacvakne a spojí se souvislosti. Opět převládají experimenty a ukázky z praxe. Moc se mi nepozdával experiment s výkladní skříní. Hodně záleží na vlastnostech daného člověka. Pro mě by to byla pomalá smrt. Už na Hlavase v Brně, když už tudy musím nedej bože projít, tak mi srdce málem vylétne z hrudi. A to už nějakou dobu nemám náct. Ale to je jen drobný detail na jinak skvělém obohacujícím dokumentu. Za zmínku stojí i to, jak si každý, vč. nás pamatuje vzpomínky a jak se rozvíjí neurony u dětí. Kdo nás ovládá - díl u kterého se najednou cítíte jako trubky a prázdné schránky. Zkrátka takové loutky našich mozků. Skoro si bez nás vystačí sám. Opět spousta zajímavých pokusů, které podporují a vysvětlují zmíněná tvrzení. Nejvíc se mi líbil popis činností, co všechno a za jak krátkou dobu dokáže mozek všechno vyčíslit, aby udělal i sebemenší pohyb. Jak se rozhodujeme - na tuto epizodu jsem se hodně těšila. Doufala jsem, že se dozvím spoustu informací, co jak funguje. Mám totiž s rozhodováním obrovské problémy. Bohužel mě to trošku zklamalo. Asi jsem čekala trošku víc. Nic to ovšem nemění na tom, že se jedná opět o zajímavou epizodu, která na sebe hodně tématy navazuje. Dostanete se od rozhodování, důsledky rozhodnutí, sílu vůle. Asi by mohla být tato epizoda vysvětlena více odborně a podrobně. Proč se vzájemně potřebujeme - jako introvert jsem byla velmi zvědavá, co mi nesympatický pán poví a jak mě poučí, že je to mezi davem lidí super. Velmi mile mě tento díl překvapil, protože se této myšlence vůbec nevěnoval. Věnoval se tomu, jak se vzájemně ovlivňujeme. Experimenty v tomto díle byly hodně zajímavé. Nejvíc se mi líbil experiment s dětmi ve školce. Ten byl fakt super a hodně mi připomněl film Die Welle. Nechybělo ani nastínění důvodů pro masové genocidy a poblouznění. Vše samozřejmě z biologického hlediska. Už se těším, co přinese poslední díl. Kým budeme - tak tohle bylo hustý. Jsem jen zvědavá, kdy se toho všeho dosáhne. A určitě se časem dosáhne i něco víc. Moc bych si přála u toho být všechno pozorovat. Bojím se ale, že to bude v daleké budoucnosti. Celkově byl dokument naprosto fascinující a hrozně mě bavil a hlavně jsem se dozvěděla obrovskou spoustu zajímavých informací. Doporučuji přečíst recenzi od Frajer42. (26.10.2023) (méně) (více)