Obsahy(1)
Teskná báseň beze slov, melancholické obrazy lidí a krajiny, žalm za okupované Československo. (oficiální text distributora)
Recenze (4)
Dříve, než upadl v nemilost režimu, dostal Vojtěch Jasný zakázku vytvořit krátký film pro výstavu Expo, která se v roce 1970 konala v japonské Ósace. Z každého záběru je cítit vlastenecká zanícenost a bezmezná láska k českému národu, ale mám-li být upřímný – i přes krátkou stopáž mě tahleta (hyper)intelektuální montáž v kině pekelně nudila. Byť nutno uznat, že lepší vizitku jsme světu ukázat nemohli. ()
Absolutně nejkrásnější a nejpůsobivější výron českého vlastenectví a lásky k české zemi. Vojtěch Jasný se loučí a dává sbohem. Filmová báseň, jež je příliš krátká, ale zcela odzbrojující. To samozřejmě píši jako Čech, pro cizince se jedná "pouze" o výpověď o lásce k vlasti, absentující na nám běžné konotace. ()
pro někoho geniální, ale toto není můj šálek kávy. Očividně mi nesvědčí filmové básně ()
Poslední dílo před úprkem do exilu na zakázku japonské Osaky. ()