Obsahy(1)
Beuys. Muž v klobouku. 30 let po smrti se jeví jako vizionář, který předběhl svou dobu. Už tehdy se snažil vysvětlit, že „peníze nesmí být zboží“. Věděl, že obchodování s penězi by podvracelo demokracii. A víc než to: Beuys boxuje, konverzuje a vysvětluje umění mrtvému zajíci. Beuys pojímal umění v nejširších možných souvislostech, což ho přivádělo k jádru i v dnešní době relevantních společenských debat. Andres Veiel ztvárňuje ve své koláži z nesčetných obrazových a zvukových dokumentů obraz jedinečného člověka, který svou nezměrnou kreativitou rozrážel hranice. Beuys není klasický portrét, ale intimní pozorování člověka, jeho umění a jeho myšlenkového prostoru – strhující, provokující a současné. (Das Filmfest)
(více)Videa (1)
Recenze (1)
Beuys neni klasicky portret, je to takove bezkonfliktni vzpominani. Sestrih dostupnych videozaznamu, montaz fotografii, mluvici hlavy, ktere Beuyse bezvyhradne obdivuji. Jedine misto, kde se v dokumentu dockame nejakeho dialogu a kritiky, jsou zaznamy dobovych diskuzi, ktere vyznivaji tak, ze Beuys o dialog nestoji. Jinde zustane u myslenek nepodporenych argumenty, ktere jsou nekdy jeste umele zkracene a ustrizene, snad kvuli "dramatizaci" dostupnych zdroju. Josepha Beuyse pokladam za velmi zajimaveho umelce a mam dojem, ze skutecneho dialogu se nebal. V tomto smyslu mam pocit, ze mu dokument dela medvedi sluzbu. V jednom zaznamu z verejneho setkani se student pta Beuyse, zda to, co rika, neni jen prazdna retorika. Presne to je pocit, ktery divakovi dokument "Beuys" predava. ()